130 let

Královna Alžběta II. a Jaswant Singh Chail | foto: koláž iDNES.cz

Chtěl jsem zabít Alžbětu II., přiznal se útočník s kuší. Hrozí mu tříleté vězení

Svět
  •   13:52
Muž, který byl před dvěma lety zadržen v sídle zesnulé královny Alžběty II. na hradě Windsoru s nabitým samostřílem, se v pátek u londýnského soudu přiznal k vyhrožování zabitím panovnice. Jednadvacetiletý Jaswant Singh Chail se přiznal také ke spáchání trestného činu podle článku dva zákona zvaného Treason Act z roku 1842, který pojednává výslovně o napadení královny nebo pokusu o něj.

Chail byl v roce 2021 o Vánocích zadržen na pozemku britského královského sídla, hradu Windsor. V den incidentu řekl ostraze, že „přišel, aby zabil královnu“. Na sobě tehdy měl masku a v ruce černou moderní kuši. Královna Alžběta, která zemřela loni v září, byla v den vniknutí na hradě se svým synem, nynějším králem Karlem III., a dalšími blízkými členy rodiny.

Chail strávil plánováním útoku několik měsíců, uvedli žalobci při dřívějším soudním jednání. U pátečního slyšení u londýnského soudu se muž objevil prostřednictvím videohovoru v černé bundě a promluvil pouze proto, aby potvrdil své jméno a vyjádřil se ke třem bodům obžaloby. Přiznal se také k držení nabité zbraně.

Soudce Jeremy Baker uvedl, že rozsudek nad Chailem vynese 31. března.

Muž byl obviněn podle článku dva zákona zvaného Treason Act z roku 1842, který pojednává výslovně o napadení královny nebo pokusu o něj. Za to muži hrozí trest vyhoštění ze země až na sedm let nebo tři roky odnětí svobody. Původní formulace zákona obsahuje také možnost nucených prací a bičování.

Na základě stejného zákona byl v roce 1981 Marcus Sarjeant odsouzen k pěti letům vězení za vystřelení šesti slepých nábojů na královnu během přehlídky v Londýně. Nejvážnější bezpečnostní incident u britských královských rezidencí z doby panování bývalé královny se stal v roce 1982. Vetřelec tehdy vyšplhal po zdi Buckinghamského paláce a dostal se až do místnosti, kde ležela Alžběta II. v posteli.

Chail krátce před útokem na sociálních sítích uvedl, že jde o „odplatu za všechny, kteří zemřeli při masakru v roce 1919“. Odkazoval se na incident, při němž britské jednotky v severozápadní Indii zastřelily téměř 400 neozbrojených sikhů, kteří protestovali proti koloniálnímu právu.

Autoři: ČTK, Lidovky.cz
  • Vybrali jsme pro Vás