S odvoláním na britskou ministryni zahraničí Liz Trussovou to napsal web listu The Daily Telegraph.
Šéfka britské diplomacie přitom podle deníku poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin je rozhodnutý vytvořit „větší Rusko“. A to bez ohledu na to, že se při jeho nařízené invazi na Ukrajinu nepodařilo dosáhnout rychlého úspěchu.
Rusko označilo svou agresi, kterou zahájilo 24. února, za speciální vojenskou operaci, jejímž cílem je odzbrojit Ukrajinu a zbavit ji radikálních protiruských nacionalistů. Kyjev a jeho spojenci to odmítli jako zjevnou nepodloženou záminku k zahájení války.
Trussová podle webu The Telegraph sdělila, že s Kišiněvem nyní pokračují jednání, jež mají zjistit, zda moldavská obrana dokáže odradit jakékoli možné budoucí napadení země. „Chtěla bych, aby bylo Moldavsko vyzbrojené podle standardů Severoatlantické aliance. O tom s našimi spojenci diskutujeme,“ řekla.
„Putinovy ambice vytvořit větší Rusko jsou naprosto jasné. A to, že jeho pokusy o dobytí Kyjeva nebyly úspěšné, neznamená, že se těchto svých ambicí vzdal,“ upozornila ministryně.
Moldavsko, které na jihozápadě sousedí s Ukrajinou, není členem NATO. Pokud budou plány Trussové schváleny, členové Aliance by zemi mohli poskytnout moderní zbraně místo dosavadní výzbroje ze sovětské éry a vycvičili by moldavské vojáky k jejich použití, poznamenal The Telegraph.
Panují obavy, že Moskva bude chtít získat kontrolu nad celou jižní Ukrajinou a získat tak pozemní přístup do Podněstří. To je separatistická oblast v Moldavsku, kterou Rusko od devadesátých let prakticky také okupuje. Od roku 1992, kdy byla uzavřena mírová dohoda mezi separatisty a moldavskou armádou, je v tomto regionu kontingent asi 1500 ruských vojáků.
