Měl několik jmen a po druhé světové válce se po něm slehla zem – to je osud Arnolda Deutsche, rodáka z vídeňské židovské rodiny pravděpodobně s českými kořeny, který se nadchl pro komunismus a ve 20. letech minulého století odešel do Sovětského svazu. Stál za jedním z největších historických úspěchů sovětské špionáže, když se mu v Británii podařilo naverbovat pozdějšího dvojitého agenta Kima Philbyho a další členy takzvané cambridgeské pětky, skupinky zapálených komunistů v sovětských službách. Britský národní archiv spolu s kontrarozvědkou MI5 teď zveřejnily svazek 120 stránek věnovaným Philbymu a především Deutschovi.
Mezi nejzajímavější patří Philbyho výpověď z 11. ledna 1963. Připomeňme, že do oka padl sovětské rozvědce zřejmě ve Vídni, kam se začátkem 30. let rozjel jako mladý levicově smýšlející student univerzity v Cambridgi pomáhat uprchlíkům před nacismem. Podle knihy britského historika Bena Macintyreho Špion mezi přáteli se ale s Deutschem poprvé potkali na lavičce v londýnském Regent’s Parku.
Špionská dvojice
Deutschův instinkt, že verbovat elitní studenty z Cambridge se vyplatí, stoprocentně vyšel. V roce 1940 začal Philby pracovat pro britskou tajnou službu. Šéfoval oddělení zaměřenému proti sovětské špionáži, byl styčným důstojníkem s Američany ve Washingtonu. Moskvě předal na 18 tisíc dokumentů včetně identity některých západních agentů v Sovětském svazu.
Nyní zveřejněné dokumenty poněkud zpochybňují dosavadní tvrzení o bezvýhradném komunistickém nadšení Philbyho. Když ho totiž začátkem 60. let odhalil sovětský přeběhlík, poslali nadřízení do jeho působiště v Bejrútu kolegu a dobrého známého Nicholase Elliotta. Očekávání, že se svému známému otevře, zabralo a Philby se přiznal.
„Dal jsem se k (sovětské rozvědce) OGPU, jako když se vstupuje do armády. I u bitvy v Passchendaele přece britští vojáci plnili rozkazy, o kterých nebyli přesvědčeni, že jsou správné,“ přirovnává Philby ve své výpovědi práci pro tajnou službu ke kontroverznímu boji první světové války.
Deutsch cestoval do Británie několikrát mezi dubnem 1934 a listopadem 1937. V zemi pobýval i s manželkou Josefinou, která byla vycvičenou radistkou. Philbymu se Deutsch představil jako Otto a agent se dozvěděl jeho pravou identitu až o desítky let později.
„Jedním z mých prvních úkolů bylo přinést podrobnosti o mých komunistických přátelích na Cambridgi,“ říká ve výpovědi Philby. Musel se také vzdát styků s komunisty a naverbovat spolužáky, budoucí další členy „pětky“: Guye Burgesse a Donalda Macleana.
Stopa mizí v Rakousku
S Deutschem se Philby naposledy viděl ve 30. letech, verbíř odjel přes Francii pryč a nikdy se do Británie nevrátil. Do Sovětského svazu utekl po své první a jediné besedě s kolegou Elliotem i Philby. Na další setkání už nepřišel a v létě 1963 se objevil v Moskvě, kde dostal penzi a po své smrti v květnu 1988 i titul hrdiny Sovětského svazu.
Britské tajné služby se ještě v 50. a 60. letech snažily objasnit i osud Deutsche. Podle některých informací totiž měl zahynout za války jako člen padákového výsadku do Rakouska či na lodi potopené německou ponorkou. Americká FBI však poslala v březnu 1962 výpověď Jacoba Alama, propuštěného v USA z vězení, kam se dostal za špionáž pro Sovětský svaz. Alam se předtím v SSSR několikrát setkal s Deutschem a jeho ženou Josefinou. Deutsch se už jmenoval jinak – Stephan Lang – a pravděpodobně se pro tajnou službu zabýval padělatelstvím. Stěžoval si například, že sovětské orgány mají k dispozici prázdné pasy různých zemí, jen ne ty potřebné americké.
A zatímco Josefina dostala po válce privilegované bydlení a penzi, Arnold alias Stephan už za války své ženě zmizel do Kujbyševa (dnešní Samara), kde byly evakuovány vládní úřady, později ho prý povolali k poválečné sovětské armádě v Rakousku.
