Brexitový kolaps. Vláda chaosu. Britský tisk hodnotí druhou porážku Mayové v parlamentu za dva dny |
Předložíme pozměňovací návrh, abychom zajistili, že parlament zváží odklad. Nemusí to ale nutně být dlouhý odklad,“ řekl McDonnell televizní stanici Sky News. „Jsme pro omezený odklad,“ dodal.
Podle ministra financí Philipa Hammonda se řešení současné situace podaří najít, jestliže poslanci ze všech táborů uznají, že je potřeba kompromis. „Naší povinností je zajistit, aby se země posunula kupředu, a to znamená, že musíme najít kompromis,“ řekl Hammond televizi BBC. „Pro nikoho to nebude dokonalý brexit. Musíme mít ale brexit, který představuje kompromis odrážející fakt, že i v referendu v roce 2016 byl národ rozdělen na dvě poloviny,“ dodal.
Britští poslanci zamítli i brexit bez dohody. Mayová zmínila možnost druhého referenda |
Britští poslanci ve středu odmítli odchod Británie z Evropské unie bez dohody a ve čtvrtek v podvečer, podle britských médií v 18:00 SEČ, by měli hlasoval o odkladu brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová ale v této souvislosti upozornila, že tento krátký odklad bude možný jen tehdy, když bude na stole dohoda. Šéf Dolní sněmovny John Bercow uvedl, že o tento krátký odklad vláda požádá jen tehdy, když parlament do 20. března schválí návrh brexitové dohody, na kterém se Mayová dohodla s EU a který britský parlament již dvakrát odmítl.
Krátký nebo dlouhý odklad?
„Pokud sněmovna v nadcházejících dnech najde cestu k podpoře dohody, umožní to vládě požádat o krátké technické prodloužení článku 50 (Lisabonské smlouvy, který určuje lhůtu vystoupení) k získání času na přijetí nezbytných zákonů a ratifikaci dohody, kterou jsme s EU dosáhli,“ řekla Mayová. O odkladu brexitu pak musí rozhodnout unijní vůdci, nejspíš na summitu v Bruselu, který se uskuteční 21. března. Britská vláda o to ale musí formálně požádat, napsal list The Guardian s odvoláním na diplomatické zdroje.
Babiš navrhl Mayové vypsání nového referenda o brexitu. Ta to odmítla |
Krátký odklad by umožnil britskému parlamentu přijmout potřebné zákony týkající se brexitu a Británie by tak mohla odejít z EU ještě před volbami do Evropského parlamentu, keré se konají na konci května. Padly ale zmínky rovněž o delším odkladu, což by znamenalo, že Británie se bude nacházet v nejasné situaci dlouhé měsíce či roky. A ovlivnilo by to právě i volby do europarlamentu.
Po brexitu by se měl snížit počet europoslanců ze 751 na 705. Pro Česko se počet zástupců v EP nezmění, některým zemím ale europoslanci přibudou, například Francii, Itálii, či Estonsku. „Na odchod Británie se připravujeme. Nemáme ale informaci od britské vlády, že brexit nebude. Jestliže bude odložen, je to pak na nich, zda se rozhodnou voleb účastnit či nikoliv,“ řekla nedávno novinářům Raffaella de Marteová z tiskového oddělení europarlamentu.
