130 let
Výrobce tanků General Dynamics UK někde udělal chybu. Jeho nový stroj Ajax...

Výrobce tanků General Dynamics UK někde udělal chybu. Jeho nový stroj Ajax totiž trápí celá řada „dětských nemocí“. V první řadě je to neschopnost vystřelit za jízdy, což je jednou ze základních funkcí moderního tanku. | foto: Facebook.com/General Dynamics UK

Britští obrněnci musí jezdit pomalu. Střelba za jízdy drhne a vojákům se v nich dělá špatně

Svět
  •   19:21
LONDÝN/PRAHA - Ministerstvo obrany Spojeného království pozastavilo testování nových obrněnců Ajax. Kromě potíží se střelbou ohrožují zdraví posádky, takže se s nimi nesmí jezdit víc než 32 kilometrů v hodině.

Vláda i armáda se snažily zakrýt válečné zločiny britských vojáků, tvrdí vyšetřovatelé

Výrobce tanků General Dynamics UK někde udělal chybu. Jeho nový stroj Ajax totiž trápí celá řada „dětských nemocí“. V první řadě je to neschopnost vystřelit za jízdy, což je jednou ze základních funkcí moderního tanku. Podle uniklé zprávy britské vlády, kterou mají k dispozici média, je to způsobeno nadměrnými vibracemi uvnitř vozidla.

Brnění a s ním spojený hluk zároveň ohrožují zdraví posádky. Podle zjištění deníku The Daily Telegraph britští tankisté, kteří Ajax testovali, trpěli zvoněním v uších a oteklými klouby. Nejvyšší rychlost tedy musela být omezena na 32 km/h, což jednotkám zase „znemožnilo provádět efektivní skupinová cvičení“. Ze stejných důvodů by žádná posádka ve vozidle neměla být déle než hodinu a půl.

Snaha výrobce o vyřešení těchto nedostatků přinesla nový nečekaný problém. Přidáváním dalších a dalších konstrukčních prvků se váha vozidla vyšplhala nad 42 tun. Tím se mu podařilo překonat pověstného obrněnce Churchill používaného britskou armádou za druhé světové války – Ajax je přitom stále klasifikován jako „lehký tank“. 

„Úspěšné ukončení (testovacího) programu v původním čase, ceně a kvalitě se zdá nedosažitelné,“ shrnuje vládní zpráva. „Existují zásadní překážky, které se za stávající situace nezdají řešitelné.“

Taková informace ale přichází poněkud pozdě. Britské ministerstvo obrany už totiž za vozidla zaplatilo 3,5 miliardy liber (104 miliard korun) – k dispozici má přitom stále jen 14 z 589 objednaných strojů. Celkově měl program britského daňového poplatníka vyjít na 5,5 miliardy liber (163 miliard Kč).

Armáda selhání nechce přiznat, bojí se ostudy

„Armáda a ministerstvo si musí přiznat, že mají starosti,“ řekl Telegraphu bezpečnostní expert Francis Tusa. „Vyhazovat peníze, to dělali poslední čtyři roky a nevyřešili tím nic. Ajax je v současnosti reklamou na špatné zakázky.“

Britská armáda šetří. Zrušila horkou linku pro hlášení UFO

Jenže armáda na zavádění Ajaxů stále trvá. Náčelník generálního štábu generál Mark Carleton Smith ve své středeční řeči kontroverzní vozidlo zmínil coby jeden z klíčových prvků modernizace pozemních vojsk. Jejich budoucí podobu označil mimo jiné za „efektivnější, schopnější reagovat, nebezpečnější a digitálně způsobilou pro věk informací“. Podle dalšího zdroje Telegraphu by byla armáda „tak ztrapněná, kdyby musela přiznat, že selhala, že to prostě neudělá“.

Ministerstvo obrany si Ajax vybralo už v roce 2010 a kontrakt podepsalo o čtyři roky později. První stroje měly být doručeny v roce 2017, ale celý program provázely průtahy. Všech čtrnáct kusů, kterými vojsko v současnosti disponuje, jsou méně pokročilé modely bez otočné věže.

Firma, která tanky vyrábí, není žádný nováček, naopak

Společnost General Dynamics UK přitom ve vyzbrojování armády není žádným nováčkem. V minulosti poskytla například vysoce ceněné počítačové systémy pro bojové letouny Tornado, Harrier, Nimrod a Eurofighter Typhoon. Všechny z nich prošly úspěšně bojovými operacemi ve Falklandské válce (1982), válce v Zálivu (1991) a dalších konfliktech.

Její mateřská společnost ve Spojených státech se může pochlubit snad ještě zvučnějšími jmény. Do jejího portfolia totiž patří takové stroje, jako je americký tank M1 Abrams, obrněný transportér Stryker či raketový systém Atlas. V prosinci 2020 získala General Dynamics od americké vlády zakázku na modernizaci Abramsu za 4,6 miliardy dolarů (96 miliard korun).

Autor: Štěpán Hobza
  • Vybrali jsme pro Vás