Pro vládní návrh o odkladu zvedlo ruku 412 poslanců, 202 jich bylo proti.
Británie si pohorší. Nejkritičtější by byl odchod z EU bez dohody, varují ekonomové |
Ačkoli ministerskou předsedkyni v její snaze získat odklad data brexitu podpořila přesvědčivá většina poslanců, její vlastní Konzervativní strana i sám kabinet mají v této věci dál protichůdné názory. Podle informací parlamentu dnes pro vládní návrh hlasovalo pouze 112 konzervativních poslanců a 188 jich bylo proti. Mezi těmi, kdo hlasovali proti odkladu byl například i ministr pro brexit Steve Barclay nebo ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová. Zejména postoj Barclaye, který předtím vládní návrh ve sněmovně osobně obhajoval, považují komentátoři za důkaz, že kabenit je na pokraji rozpadu.
Hlasování o návrhu kabinetu předcházelo projednání tří poslaneckých dodatků, z nichž ani jeden nebyl schválen. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, navrhující předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a vyzývající k odkladu brexitu na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu. Čtvrtý dodatek, který chtěl vládě zabránit, aby opět předložila k hlasování již dvakrát odmítnutou brexitovou dohodu, nakonec jeho autor z programu schůze sám stáhnul.
Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.
O odklad musí Británie požádat státy EU, ty se sejdou příští týden
O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila není jisté. Pokud by šlo o krátký odklad kvůli realizaci již schválené dohody, byl by podle všeho souhlas evropských lídrů téměř automatický. Pokud by však Británie žádala o odklad bez jasné vize dalších kroků, měla by mnohem složitější postavení. Předseda Evropské rady Donald Tusk nicméně dnes oznámil, že se chystá prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzvat, aby i případný delší odklad brexitu umožnili.
Brexitový kolaps. Vláda chaosu. Britský tisk hodnotí druhou porážku Mayové v parlamentu za dva dny |
Dodatek o odkladu brexitu, který by byl využit k uspořádání nového referenda, předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Jeho odmítnutí se očekávalo, protože ho odmítli podpořit i opoziční labouristé, kteří přitom jsou pro vypsání dalšího lidového hlasování. Jejich zástupce ale ve čtvrtek řekl, že parlament se nyní musí soustředit na otázku odkladu brexitu.
Proti návrhu hlasovalo 334 poslanců, pro jich bylo 85. Neschválený dodatek se týkal vládního návrhu, který předpokládá krátký odklad data vystoupení Británie z EU za předpokladu, že poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu už parlament dvakrát odmítl, naposledy v úterý.
Pro možnost, aby vláda požádala nejspíš o poměrně dlouhý odklad brexitu, se vyslovilo 302 poslanců, 318 jich bylo proti. Dodatek předpokládal mnohem zazší konečné datum vystoupení Británie z Evropské unie. Návrh labouristických zákonodárců vyzýval kabinet, aby Dolní sněmovně poskytl dostatečný, nijak omezený čas na nalezení východiska z patové situace, v níž se parlament kvůli sporům ohledně brexitu ocitl. Vláda je ochotná brexit odložit jen do 30. června.
Na čtvrtečním hlasování se britští poslanci vyslovili i proti dodatku k vládnímu návrhu žádající, aby zákonodárci směli hlasovat o různých možnostech dalšího postupu. Dodatek po vládě požadoval, aby parlamentu 20. března umožnila začít samostatně hledat východisko z patové situace a hlasovat o různých alternativách týkajících se dalších vztahů Londýna a Evropské unie.
Obrovský políček pro vládu premiérky Mayové
Dodatek předložili společně opoziční labouristé Hillary Benn, Yvette Cooperová a konzervativec Oliver Letwin. Poslanci ho při dramatickém hlasování odmítli jen velmi těsnou většinou, proti bylo 314 zákonodárců, pro jich zvedlo ruku 312. Jeho schválení by přitom bylo obrovským políčkem pro vládu premiérky Mayové, protože by poslanci de facto vyslali vzkaz, že nevěří v to, že kabinet dokáže krizi vyřešit.
‚Mayová začíná být překážkou.‘ Evropský tisk označuje situaci v Británii za chaos |
Ještě dříve, než o dodatku poslanci rozhodli, museli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se k němu rozhodla podat labouristická poslankyně Lucy Powellová. Ta chtěla, aby dodatek konkrétně stanovil, že parlament smí východisko z brexitu hledat pouze v časovém období do 30. června. Její návrh nebyl přijat rovněž velice těsně - pro hlasovalo 311 poslanců, proti 314.
Ještě před čtvrtečním hlasováním se vláda zastánce dodatku pokusila získat na svou stranu slibem, že pokud nebude do 20. března schválená dohoda o odchodu Británie z EU, dostanou poslanci dva týdny na to, aby našli většinu pro některé z možných řešení vzniklé situace. Autory dodatku však šéf britského úřadu vlády David Lidington nepřesvědčil, a o jejich návrhu se tedy hlasovalo.
Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.
