Britské úřady zatykač vydaly v roce 2012, když se Assange nedostavil k jednání ohledně vydání své osoby švédské justici. Ve Švédsku zakladatel WikiLeaks čelil obvinění ze znásilnění. Britský zatykač tedy nadále platí i přesto, že švédská prokuratura loni v květnu předběžné vyšetřování zastavila.
Soudkyně Emma Arbuthnotová v úterý odmítla argument Assangeových
právníků, že britský zatykač ztratil zastavením švédského stíhání význam. V případě opuštění ekvádorského velvyslanectví tedy Assangeovi nadále hrozí zadržení kvůli porušení podmínek kauce.
Kromě toho není kvůli zvláštnostem právního systému USA jasné, zda o vydání Australana neusilují Spojené státy v souvislosti se zveřejněním tajných vládních dokumentů na platformě WikiLeaks.
Assange nám působí obtíže, prohlásil ekvádorský prezident. Označil ho za ‚zděděný problém’ |
Proti zrušení britského zatykače se před úterním rozhodnutím soudu vyslovila britská prokuratura. Podle ní by neměl být Assange odměněn za to, že švédské vyšetřování přečkal v úkrytu. Stockholm se totiž rozhodl vyšetřování zastavit s odůvodněním, že není reálná šance dostat Assange k výslechu do Švédska.
Státní zástupkyně loni zároveň uvedla, že vyšetřování by mohlo být obnoveno, pokud by se zakladatel WikiLeaks vydal do Švédska do roku 2020. Tehdy bude čin, ze kterého byl viněn, promlčen.
V minulosti Assange tvrdil, že švédské vyšetřování bylo jen záminkou pro to, aby mohl být přes Švédsko vydán do Spojených států.
