Britské úřady zatykač vydaly v roce 2012, když se Assange nedostavil k jednání ohledně vydání své osoby švédské justici. Ve Švédsku zakladatel WikiLeaks čelil obvinění ze znásilnění. Britský zatykač tedy nadále platí i přesto, že švédská prokuratura loni v květnu předběžné vyšetřování zastavila.
Assange nám působí obtíže, prohlásil ekvádorský prezident. Označil ho za ‚zděděný problém’ |
Soudkyně Emma Arbuthnotová dnes odmítla argument Assangeových právníků, že britský zatykač ztratil zastavením švédského stíhání význam. V případě opuštění ekvádorského velvyslanectví tedy Assangeovi nadále hrozí zadržení kvůli porušení podmínek kauce.
Kromě toho není kvůli zvláštnostem právního systému USA jasné, zda o vydání Australana neusilují Spojené státy v souvislosti se zveřejněním tajných vládních dokumentů na platformě WikiLeaks.
Zrušení si nezaslouží
Proti zrušení britského zatykače se před úterním rozhodnutím soudu vyslovila britská prokuratura. Podle ní by neměl být Assange odměněn za to, že švédské vyšetřování přečkal v úkrytu. Stockholm se totiž rozhodl vyšetřování zastavit s odůvodněním, že není reálná šance dostat Assange k výslechu do Švédska.
Státní zástupkyně loni zároveň uvedla, že vyšetřování by mohlo být obnoveno, pokud by se zakladatel WikiLeaks vydal do Švédska do roku 2020. Tehdy bude čin, ze kterého byl viněn, promlčen.
V minulosti Assange tvrdil, že švédské vyšetřování bylo jen záminkou pro to, aby mohl být přes Švédsko vydán do Spojených států.
Hlavní události z kauzy Juliana AssangeProsinec 2006 - Vytvořen portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách). Leden 2007 - Portál slovy spoluzakladatele Juliana Assange oznámil, že se mu díky "mezinárodní spolupráci" podařilo shromáždit už více než milion dokumentů. 5. dubna 2010 - Na WikiLeaks byla zveřejněna videonahrávka z roku 2007, na níž posádka amerického vrtulníku střílí do skupiny údajných iráckých ozbrojenců. Byli v ní i dva pracovníci agentury Reuters, včetně reportérů zemřelo 12 lidí. Červenec 2010 - Do vazby byl vzat americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning kvůli podezření ze zveřejnění přísně tajných informací. V on-line korespondenci se údajně vychloubal, že získal 260.000 amerických tajných zpráv a odeslal je WikiLeaks. 26. července 2010 - Server zveřejnil 80.000 tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. 21. srpna 2010 - Agentury uvedly, že Assange je podezřelý, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Stockholmská prokuratura téhož dne zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené. 22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění. 18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku. 24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl Assangeovo odvolání. 7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu. 14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240.000 liber (7,1 mil. Kč). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk. 24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska. 2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání. 16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něj proti vydání odvolal. 30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta. 19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl. 16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl. 5. září 2012 - Britský soud zabavil kauci 200.000 liber (asi 6,3 milionu Kč) složenou za šéfa WikiLeaks Assange. 25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks. Oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu. 16. července 2014 - Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange. Jeho verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud. 13. srpna 2015 - Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování části některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. Další část případu byla odložena o týden později. 14. prosince 2015 - Švédsko a Ekvádor uzavřely dohodu, která umožní Assange vyslechnout v budově ambasády. 4. února 2016 - Assange v prohlášení uvedl, že je připraven v pátek 5. února opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii "svévolně zadržován" a měla by mu být umožněna svoboda pohybu. Britská policie nicméně dala najevo, že Assange v každém případě zadrží, jakmile ambasádu opustí. 19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové "dočasně omezila" přístup k internetu. V souvislosti s americkými volbami totiž portál WikiLeaks zveřejnil elektronickou korespondenci představitelů Demokratické strany. 3. května 2017 - Assange podal ve Švédsku znovu odvolání proti evropskému zatykači. 19. května 2017 - Švédské státní zastupitelství oznámilo, že prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. Londýnská policie nicméně uvedla, že pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen. 11. ledna 2018 - Ekvádor oficiálně potvrdil, že v prosinci udělil Assangeovi občanství. 6. února 2018 - Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti. |
