„Evropa je příliš slabá, pomalá a nevýkonná,“ prohlásil kriticky v úvodu svého úterního projevu na půdě pařížské Sorbonny. Vzápětí ale vysvětlil, že jedině Evropa umožní svým obyvatelům postavit se současným světovým výzvám. Zkritizoval přitom ostatní politiky, že dopustili, aby se o Evropě začalo pochybovat. „Brusel, to jsme my,“ zdůraznil.
Macron podepsal kontroverzní reformu pracovního práva. Ve prospěch firem |
Macron v úterý volal po suverénní, jednotné a demokratické Evropě, k níž je potřeba změny v šesti klíčových oblastech. Začal bezpečností, kde je mezi členskými státy po migrační krizi a vlně teroristických útoků na kontinentu největší vůle ke změnám. Macron proto navrhuje vytvoření společných intervenčních sil, společného obranného rozpočtu a společné obranné doktríny. Země, která se faktickému vzniku evropské armády vždy bránila – Velká Británie – je na odchodu z bloku.
V boji proti terorismu by Unii podle Macrona měla pomoci i nová evropská akademie, z níž by vycházeli budoucí zaměstnanci tajných služeb, stejně jako vznik evropské protiteroristické prokuratury. Další společné evropské jednotky by pak pomáhaly členským státům v případě přírodních katastrof. Macron také navrhuje, aby evropské armády přijímaly i dobrovolníky z ostatních členských zemí.
Další z klíčových politik, které je třeba změnit, je ta imigrační. Šéf Elysejského paláce mluvil o tom, že je třeba hrdě přijmout ty, kteří mají právo na azyl, a vrátit všechny ostatní. V současné době postrádáme „účinnost i humanitu,“ prohlásil Macron s tím, že je třeba vytvořit společný azylový úřad a nenechávat všechny problémy jen na několika státech.
S reformami pro lepší přijímání uprchlíků začala už podle Macrona Francie u sebe, nyní prezident to samé žádá od Evropy.
Odškodné? Tři platy a dost. Macron představil reformu pracovního trhu |
Ta by také podle Macrona měla zvýšit rozvojovou pomoc, a to zvláště v oblasti Středomoří, které je pro bezpečnost kontinentu klíčové. Neméně nákladný bude i přechod na čisté energie, který by měla provázet daň odrážející skutečné náklady na spalování uhlí. V rámci ekologických změn je Macron ochoten i otevřít diskusi o dlouholetém tabu v EU– společné zemědělské politice, která tvoří největší součást unijního rozpočtu.
Francouzský prezident navrhl i další finanční zdroje pro své investice – čerpat je hodlá z evropského zdanění finančních transakcí. Jak upozornil, dosud k němu v Unii přikročily jen dva státy–Francie a Velká Británie.
Pátou požadovanou změnou je digitalizace, jež by podle Macrona měla zajistit větší ochranu autorských práv a v jejímž rámci Macron navrhl zřízení evropského úřadu pro inovace.
Šestou oblastí, na niž se Macron zaměřil, je pak společná rozpočtová politika. „Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí,“ prohlásil a navrhl společný rozpočet eurozóny a vytvoření postu ministra financí eurozóny.
„Evropský projekt musíme obnovit zespodu, s pomocí lidí,“ soudí Macron a navrhuje, aby polovinu poslanců Evropského parlamentu volili lidé na panevropských kandidátkách. Parlament by se tak přiblížil těm národním, podobně jako Evropská komise. Podle Macrona komisaři nyní jen zastupují své země a Komise tak není efektivní– chce ji proto zúžit na 15 členů. Vědomí evropské identity by mohly posílit i Macronovy návrhy v oblasti školství: rozšíření programu Erasmus tak, aby do zahraničí vycestoval každý druhý student. Do roku 2024 by také každý měl mluvit dvěma evropskými jazyky.
