Chtěli tak přinutit vládu konzervativních lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), aby zvrátila své rozhodnutí z letošního jara. Kabinet tehdy zrušil zákaz kouření v restauračních zařízeních schválený předchozí vládou. Zákaz měl původně začít platit letos v květnu a řada majitelů restaurací se na to již začala připravovat. Novopečená pravicová vládní koalice argumentovala tím, že zákaz kouření může hlavně na venkově vést k zániku menších hospod, které jsou často centrem místního společenského života.
Šéf rakouských socialistů Kern oznámil odchod z politiky, chce se vrátit k byznysu |
Liberalizaci původního přísného protikuřáckého zákona, zakazujícího kouření v restauracích, prosazovali hlavně rakouští Svobodní. Nejenom jejich předseda Heinz-Christian Strache, ale řada dalších čelných představitelů FPÖ jsou náruživými kuřáky. Pro Svobodné to svého času byla dokonce jedna z podmínek, aby souhlasili se vstupem do vlády.
Podnět k protikuřácké petici dala iniciativa Dont smoke, již podporovala Vídeňská lékařská komora a organizace věnující se boji s rakovinou. Nakonec ale nebudou podpisy, které se podařilo shromáždit, s největší pravděpodobností nic platné. Vláda kancléře Kurze trvá na svém. V zařízeních větších než definovaná plocha bude kouření dál v oddělených prostorách povoleno.
„Nic se nemění na tom, že dohoda o koaliční spolupráci nadále platí,“ řekl po zasedání vlády kancléř. Přesto poblahopřál organizátorům petice k výsledku.
Vládní koalice, která vznikla koncem loňského roku, si přitom jako jeden ze svých cílů dala posílení prvků přímé demokracie v Rakousku. V koaličním programu konstatuje, že pokud by celostátní petici podpořilo minimálně 900 tisíc občanů, což odpovídá čtrnácti procentům voličů, měla by automaticky vyústit v referendum. Jedinou výjimkou může být situace, kdy by iniciativa byla namířena proti základním lidským právům či platnému unijnímu právu. Podle plánů vlády by měl tento automatický postup začít platit v roce 2022.
Opilý Čech se na kole proháněl po rakouské dálnici. Policii chtěl ujet v protisměru |
K dosažení mety chybělo protikuřáckým aktivistům necelých dvacet tisíc podpisů. Přesto zůstala vídeňská vláda neoblomná. Opoziční strany nyní Kurzův kabinet kritizují za to, že není ochotný udělat gesto a vypsat referendum, i když hranice 900 tisíc hlasů těsně dosaženo nebylo.
Petici čeká „pohřeb první třídy“
Rakušané prý vyslali vládě jasný signál, že si již nepřejí, aby jejich země byla „popelníkem Evropy“, prohlásila například šéfka rakouských liberálů (NEOS) Beate Meinlová-Reisingerová. Zároveň připomněla, že jak lidovci, tak Svobodní v loňské volební kampani slibovali závazná referenda při daleko nižším počtu podpisů.
Svobodní si tehdy stanovili hranici 425 tisíc podpisů, podle názoru lidovců by vhodná hranice byla 640 tisíc.
Protikuřáckou petici tak zřejmě čeká osud dalších podobných iniciativ, jejichž zaměření nebylo v souladu s plány úřadující vlády. Protože ji podpořilo více než sto tisíc občanů, bude se jí muset zabývat parlament. Ale tamní vládní většina věc s největší pravděpodobností smete ze stolu. V rakouské politice bývá tato praxe běžně označována jako „pohřeb první třídy“.
Mezi historicky nejúspěšnější petiční akce patřila iniciativa z roku 1982, která chtěla zabránit vybudování nového konferenčního centra ve Vídni, nedaleko sídla OSN. Svůj podpis tehdy připojilo 1,3 milionu občanů. Přesto tehdejší socialistická vláda požadavek ignorovala a konferenční centrum postavit nechala.
Naopak petice z roku 1964, která chtěla oprostit tehdejší rakouskou televizi od vlivu politických stran a již podepsalo 832 tisíc Rakušanů, byla úspěšná. Úřadující vláda posléze příslušný zákon přijala.
