Vládce Turecka se podle Švédů provinil v krvavém konfliktu, který turecký stát vede na východě země proti ozbrojencům z řad kurdské menšiny. Kromě Erdogana jsou viněni i někteří turečtí ministři, trestní oznámení se týká i premiéra Binali Yildirima.
K Turkům promluvit nesmíte, zatrhla německá vláda Erdoganovi před summitem G20 v Hamburku |
„Společně žádáme vyšetřování a trest kvůli genocidě, zločinům proti lidskosti a válečným zločinům,“ vysvětlila podle britského serveru The Independent ve středu za skupinu pěti zákonodárců levicová poslankyně Annika Lillemetsová.
Stíhání kvůli jmenovaným obviněním ve Švédsku umožňuje zákon z roku 2014. Podle něj mohou domácí soudy řešit jakékoliv přečiny tohoto typu bez ohledu na to, kde se staly. „Kdokoliv se snaží o částečné či úplné zničení skupiny lidí, jež spojuje národ či etnikum, je vinen z genocidy,“ stojí mimo jiné ve švédském zákonu.
‚Masivní ničení a zabíjení‘
V této chvíli závisí pokračování vyšetřování na švédském státním zastupitelství. Pokud se některý z jeho pracovníků případu skutečně ujme, může to znamenat vydání zatykače na všechny jmenované turecké politiky. Podle švédské mutace serveru The Local se úřad státního zastupitelství zatím k věci nechtěl příliš vyjadřovat. „Potrvá to ještě nějakou dobu,“ uvedl v prohlášení s tím, že neví, jestli skutečně vyšetřování zahájí.
Jeden ze členů skupiny, poslanec za Zelené Carl Schlyter, vyjádřil naději, že se podobným směrem budou ubírat iniciativy i v dalších evropských zemích. „Doufám, že to zabrání Erdoganovi v cestování po Evropě a ovlivňování občanů evropských států ve svůj prospěch. A tedy celkově zkomplikuje jeho politické postavení,“ řekl Schlyter ke společné snaze švédských poslanců.
  |
Letos v březnu vydal úřad OSN pro lidská práva zprávu, podle níž došlo na jihovýchodě Turecka mezi červencem 2015 a prosincem 2016 k „masivnímu ničení, zabíjení a dalšímu početnému porušování lidských práv“. Poté, co mezi vládou a kurdskými radikály ze Strany kurdských pracujících (PKK) skončilo před dvěma lety příměří, byly zabity stovky příslušníků bezpečnostních sil. Armáda také tvrdí, že zabila tisíce kurdských ozbrojenců.
PKK je viděna jako teroristická organizace nejen v Turecku, ale také v Evropské unii a Spojených státech amerických. Povstání proti centrální vládě započalo v roce 1984, nejprve byla jejím požadavkem nezávislost, později se snažila přimět vládu alespoň k přiznání širších práv pro kurdskou menšinu. Od počátku vnitřního konfliktu v Turecku na jeho následky zemřelo už alespoň 40 tisíc lidí.
