Joe Biden je novým prezidentem USA, zvítězil v Pensylvánii. Volby zdaleka nejsou u konce, reaguje Trump |
Trump dlouhodobě kritizuje konzervativní stanici Fox News, což vyvrcholilo během volební noci, kdy jeho zeť a poradce Jared Kushner telefonoval přímo vlastníkovi Rupertu Murdochovi, doyenovi konzervativních médií v anglosaském světě. Důvodem bylo, že stanice přisoudila relativně brzy vítězství ve státě Arizona Joeu Bidenovi, což prý mělo Donalda Trumpa značně nahněvat.
Ve hře jsou ale i jiné možnosti, pokud jde o další Trumpovu budoucnost. Komentátoři po celé Americe už řeší variantu, že by 74letý Trump znovu kandidoval na prezidenta v roce 2024. Podle deníku The Washington Post o tom hovořili i přímo lidé z prezidentovy kampaně.
Teoreticky to možné je. Americký prezident dle ústavy nesmí přesáhnout dvě čtyřletá volební období (historicky se vymyká jen Franklin D. Roosevelt, za jehož vlády tento zákon ještě neplatil), kandidovat však může kolikrát chce. Sám Trumpův vyzyvatel Joe Biden na prezidenta kandidoval poprvé již v roce 1988 a do roku 2020 to stihl ještě dvakrát. „Říkal jsem mu jednoprocentní Joe,“ vtipkoval ještě nedávno Trump.
  |
Množí se i spekulace o možné kandidatuře Trumpových dětí, především syna Donalda juniora. „Don“ je dlouhodobě velmi aktivní na Twitteru a má velmi populární podcast Triggered odkazující již v názvu na oblíbené slovíčko americké progresivní mládeže – ten, koho se silně něco dotkne, zejména necitlivost k otázkám rasy či genderu, je „triggered“, neboli „zcela otřesen“.
Otázkou však je, zda by ho jeho otec vůbec podpořil. K aktivitám svého syna se dlouhodobě vyslovuje přezíravě a údajně mu privátně doporučil, aby tweetoval méně.
Zbaví se Trumpa republikáni?
Trumpovu budoucnost ovlivní způsob, jakým se k jeho dědictví postaví Republikánská strana. Nabízí se dvě možnosti. Buďto republikáni zvolí strategii návratu ke svému neokonzervativnímu programu z roku 2016, nebo se na Trumpův úspěch pokusí navázat.
Nabízí se zejména využití nového okruhu voličů, na které před Trumpem republikáni tradičně necílili – na pracující třídu (tzv. modré límečky), menšinové voliče, zejména černochy a kubánské Hispánce či libertariány, kteří prosazují minimální stát.
Trump porušil 200 let starou tradici. Na večírku v Bílém domě byly stovky lidí, nechyběl alkohol |
Největším problémem by pro Trumpa nakonec mohla být silná konkurence uvnitř Republikánské strany. Trump není zdaleka jediným, kdo okupuje libertariánsko-populistické křídlo americké pravice. Texaský senátor Ted Cruz Trumpovi v mnoha státech zatopil již v roce 2016. Svými nadějemi na další kandidaturu se nijak netají a dlouhodobě se na ni připravuje.
S konzervativním komentátorem Michaelem Knowlesem spustili tento rok podcast Verdict with Ted Cruz, který byl jednu dobu nejpopulárnějším na světě.
Pokud by však Trump nekandidoval sám, je velmi pravděpodobné, že by byl v privilegované pozici . Komu z republikánů by udělil své požehnání, ten by měl výhru v „primárkách“ téměř jistou. Stejný postup prezident volil poslední čtyři roky, pokud šlo o senátní či guvernérské souboje. Stačil často jediný tweet a průzkumníci veřejného mínění nestíhali sledovat masivní nárůst podpory u konkrétního kandidáta. Republikánské primárky se tak často měnily pouze v souboj o to, kdo si vyslouží prezidentovu přízeň.
Ať už Donald Trump zvolí jakoukoli cestu, jedno je téměř jisté. Jeho odchod ze scény je vrcholně nepravděpodobný. Na své image bojovníka si Trump vždycky zakládal a o těch, kteří utíkají z boje – tzv. „quitters“ – se tradičně vyjadřuje velmi pohrdlivě. Možná že bychom jeho slova o tom, že „to nejlepší teprve přijde,“ neměli brát tak úplně na lehkou váhu.
