Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Bulharská vláda premiéra Petkova končí, parlament jí vyslovil nedůvěru

Bulharský premiér Kiril Petkov před hlasováním o nedůvěře vládě. (22. června 2022) foto: Reuters

Bulharská vláda proevropského premiéra Kirila Petkova končí. Parlament jí při středečním hlasování iniciovaném opozicí vyslovil nedůvěru. Výsledek hlasování může vést k dalším předčasným volbám, zpomalení integrace západního Balkánu do Evropské unie i posílení ruského vlivu v Bulharsku.
  21:46

Návrh na vyslovení nedůvěry podala minulý týden strana GERB bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. K ní a dalším opozičním stranám se v hlasování připojila většina parlamentních zástupců populistického uskupení Je takový národ (ITN), které před dvěma týdny vládu opustilo kvůli neshodám.

Ty panovaly mimo jiné kolem možného stažení veta Sofie vůči přístupovým rozhovorům EU se Severní Makedonií až po protikorupční opatření.

Pro pád kabinetu se vyslovilo 123 poslanců Národního shromáždění. Proti návrhu bylo 116 zákonodárců.

„Toto hlasování je jen malým krokem na velmi dlouhé cestě,“ uvedl Petkov po hlasování. „Nechápou (opozice), že tímto způsobem nelze získat bulharský lid,“ dodal. Ve středu i v minulých dnech se v ulicích Sofie odehrávaly demonstrace proti vládě, masovou účast ale měly i ty na její podporu.

Kabinet vydržel pouhých šest měsíců od svého vzniku loni v prosinci. Petkovovi a jeho centristické straně Pokračujeme ve změně (PP) se tehdy podařilo sestavit vládní většinu až na základě výsledků listopadových předčasných voleb, předchozí hlasování v dubnu a červenci skončilo pokaždé politickým patem.

PP má coby vítěz voleb nyní šanci navrhnout parlamentu nového premiéra, připomíná agentura Reuters. Pokud pro něj nenalezne podporu, připadnou dva pokusy dalším stranám. Teprve poté prezident jmenuje úřednický kabinet a vyhlásí předčasné volby, které by byly čtvrté za méně než rok.

Pád vlády může přispět k nárůstu vlivu Moskvy

Pád bulharské vlády patrně ovlivní nadcházející summit Evropské unie, který bude jednat mimo jiné o rozšíření sedmadvacítky na západní Balkán. Petkov čelil mezinárodními tlaku, aby stáhl veto vůči Skopje. Na domácí scéně čelil premiér kritice, že by se tím dopustil „zrady“ národních zájmů.

Petkovova vláda po zahájení invaze na Ukrajinu zaujala na poměry balkánské země nebývale tvrdou pozici vůči Rusku. Podle agentury AP by její nynější pád mohl přispět k nárůstu vlivu Moskvy v zemi. Kromě krajní pravice vyjadřují sympatie k Rusku v některých ohledech také dosud vládní socialisté (BSP), ale také prezident Rumen Radev.

Kabinet si při svém nástupu vytkl za cíl vymýtit korupci a své odhodlání bojovat proti úplatkářství v nejvyšších patrech politiky demonstroval zatčením konzervativního expremiéra Borisova, kterého však kvůli procedurálním pochybením nařídil soud propustit.

Právě rozdílné pohledy na boj proti mafii a oligarchickým strukturám dávala média do souvislosti s roztržkou mezi Petkovem a lídrem ITN Slavi Trifonovem.

Část poslanců ITN na protest proti odchodu z vlády stranu opustila a hlasovala proti vyslovení nedůvěry. K většině 122 křesel v 240členném parlamentu to však nestačilo. Petkov před hlasováním uvedl, že bude shánět podporu mezi poslanci napříč politickými subjekty i v případě vyslovení nedůvěry.

Autoři: ,