Ústavní soud uvedl, že v souvislosti s odstoupením prezidenta zahájil řízení. Zpravodajkou v této věci jmenoval předsedkyni soudu Pavlinu Panovovou. Ústavní soud není vázán žádnou lhůtou. Jediný dosavadní precedent – odstoupení Blagy Dimitrovové z funkce viceprezidentky v roce 1993 – naznačuje, že toto rozhodnutí netrvá déle než týden.
Takové rozhodnutí nevyžaduje dokazování, vyjádření ani slyšení stran. Soud musí pouze zjistit, že prezident rezignoval z vlastní svobodné vůle. Radev bude poté s okamžitou platností uvolněn a jeho pravomoci po zbytek funkčního období, tedy do ledna 2027, převezme viceprezidentka Iliana Jotovová, napsala agentura BTA.
Jotovová musí podle ústavy složit přísahu před parlamentem, aby nejvyšší funkci mohla zastávat do konce prezidentova mandátu, poznamenala agentura AP.
„Zítra (v úterý) předložím svou demisi z funkce prezidenta Bulharské republiky,“ prohlásil dvaašedesátiletý Radev v krátkém pondělním projevu. Agentura AFP označila rozhodnutí prezidenta za nový zvrat v politické krizi, která destabilizuje balkánskou zemi už pět let. Šéf státu podle agentury Reuters svým krokem vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách.
Ty zemi čekají nejspíš na jaře, poosmé za poslední čtyři roky. Bývalý generál letectva Radev opakovaně dával najevo, že by se mohl zúčastnit nových voleb. V pondělním projevu se však o svých plánech nezmínil. „Boj o budoucnost naší vlasti je před námi a věřím, že mu budeme čelit společně. Dokážeme to, uspějeme!“ prohlásil Radev.
„Dnešní politická třída zradila naděje Bulharů. Potřebujeme novou společenskou smlouvu,“ řekl také prezident, který podle analytiků „čekal na příležitost, aby se stal zachráncem z chaosu“. Radev byl zvolen prezidentem v roce 2016 a znovu v roce 2021.
V roztříštěném parlamentu řada volebních vítězů nedokázala získat většinu ani vytvořit trvalé koalice. Poslední koalice vydržela téměř rok, dokud ji protesty proti novému rozpočtu a rozsáhlé korupci nedonutily v prosinci k rezignaci.
Mezitím Radev musel opakovaně jmenovat prozatímní vlády, což zvýšilo jeho vlastní politické ambice, soudí podle agentury Reuters analytici a západní diplomaté. Další předčasné parlamentní volby oznámil Radev minulý pátek poté, co ztroskotal nejnovější pokus o sestavení vlády. Očekávalo se, že prezident jmenuje prozatímní úřednický kabinet a vyhlásí termín nového hlasování, nejspíše na přelomu března a dubna.
Původní koaliční vláda premiéra Rosena Željazkova ze středopravicového uskupení GERB-SDS podala demisi před koncem loňského roku po týdnech protestů proti korupci a návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Prezident následně pověřil sestavením nové vlády Željazkova, který to však okamžitě odmítl s tím, že v parlamentu nemá dostatečnou podporu.
Jako druhou stranu pověřil prezident sestavením vlády druhé nejsilnější politické uskupení v parlamentu, reformistickou proevropskou koalici PP-DB. Ta však nabídku rovněž odmítla. Následně požádal Radev liberální Hnutí za práva a svobody (DPS), které se zachovalo stejně jako předchozí dvě politická uskupení.
Zatím poslední volby se v Bulharsku konaly v říjnu 2024 a vyhrála je GERB-SDS. Vládní koalice vedená touto stranou se moci ujala v lednu 2025. Ve stávajících průzkumech si vedení udržuje GERB-SDS, zhruba pětina voličů není rozhodnutá, koho volit.
Analytici tvrdí, že ačkoliv má Radev podporu veřejnosti, je nepravděpodobné, že by s novou stranou získal většinu. Podle průzkumu společnosti Market Links z minulého týdne Radevovi důvěřuje 44 procent dotázaných, zatímco 34 procent mu nevěří. Ředitel společnosti Dobromir Živkov odhadl, že Radev by v parlamentních volbách mohl pravděpodobně získat 20 až 35 procent hlasů, takže by musel hledat koaličního partnera.
Navzdory politické nestabilitě se Bulharsko od počátku roku připojilo k eurozóně. Politickou rovnováhu tato země ovšem potřebuje, aby dokázala zrychlit příjem peněz z unijních fondů na modernizaci zastaralé infrastruktury, podpořila zahraniční investice a mohla se účinně pustit do boje s korupcí.
Spisovatelka a disidentka Blaga Dimitrovová, která zemřela v květnu 2003, krátkou dobu působila jako viceprezidentka prvnímu demokraticky zvolenému bulharskému prezidentovi. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se připojila k prodemokratickému Svazu demokratických sil. V roce 1992 byla zvolena viceprezidentkou k první demokraticky zvolené hlavě státu Željovi Želevovi. V roce 1993 na svou funkci rezignovala kvůli politickým neshodám s Želevem.
