„Bez ohledu na zpravodajské neúspěchy a další chyby, které již připustil, se (někdejší) prezident Bush stále domnívá, že celému světu se daří lépe, než když byl Saddám Husajn u moci. Je ohromně hrdý na působení amerických a koaličních sil za války proti teroru a na oběti, které přinesly. A nejpevnějším spojencem byla Británie pod vedením premiéra Tonyho Blaira,“ řekl Ford.
Blair: Ohledně Iráku na sebe beru plnou odpovědnost za chyby |
Zpráva kromě jiného vytkla Blairovi, že bez konzultace s vládou slíbil Bushovi před invazí do Iráku, že ho bude následovat, „ať se stane cokoli“. Autoři dokumentu ale především usoudili, že vojenský útok v roce 2003 proti iráckému režimu byl uspěchaný a špatně připravený. Blair se za chyby omluvil, ale stejně jako Bush obhajoval válku, která podle něj učinila svět bezpečnějším.
  |
Mluvčí Bílého domu k závěrům zprávy jen připomněl, že prezident Barack Obama byl vždy proti válce v Iráku. „Musel řešit následky tohoto neblahého rozhodnutí po celou dobu svého mandátu. To samé budou muset dělat i další prezidenti. Pro Spojené státy je důležité, aby se z minulých chyb poučily,“ řekl mluvčí Josh Earnest.
Za války zahynulo téměř 4500 Američanů, 179 Britů a více než 100 000 Iráčanů.
Irákem stále zmítá sektářské násilí, které se vládě podporované Američany nedaří zastavit. Nedělní sebevražedný bombový atentát v Bagdádu, k němuž se přihlásila organizace Islámský stát, si vyžádal nejméně 250 obětí. Tím se podle BBC stal nejkrvavějším podobným útokem od americko-britské invaze.
‚Zbraň hromadného podvodu. Blair se přecenil.‘
Závěry vyšetřovací komise Johna Chilcota, která kriticky zhodnotila přístup Británie k irácké válce v roce 2003 a reakce tehdejšího premiéra Tonyho Blaira, ovládly ve čtvrtek titulní stránky britských novin.
The Guardian píše o „zničujícím verdiktu o irácké válce“, který Chilcotova komise přinesla. Financial Times interpretují závěry jako „tvrdý verdikt nad Blairem“, The Times přinášejí zpravodajství pod titulkem Blairova soukromá válka, zatímco bulvární listy jsou v odsudku někdejšího premiéra ještě příkřejší. Daily Mail píše, že reakce Tonyho Blaira, který mezi jiným řekl, že by invazi podnikl znovu, je projevem „znechucujícího egocentrismu“ a The Sun pod jeho velkým snímkem přinesl titulek Zbraň hromadného podvodu, v narážce na zbraně hromadného ničení, které byly oficiálním zdůvodněním invaze a které se v Iráku nikdy nenašly.
NZ Listener: "How the media reacted to the Chilcot report" - https://t.co/W9KVweCBM3 - selection of news frontpages: pic.twitter.com/7VtUAD3LSs
— Bryce Edwards (@bryce_edwards) 7. července 2016
Prakticky všechny deníky na první stránce zmiňují soukromý vzkaz Blaira tehdejšímu americkému prezidentovi Georgi Bushovi - Podpořím tě za všech okolností. Blair ho poslal už osm měsíců před invazí, dávno v době, kdy Washington i Londýn tvrdily, že usilují o diplomatické řešení situace.
The Times stejně jako jiné listy oceňují, že se nenaplnily obavy, že Chilcotova zpráva bude jen formálním cvičením. Vyšetřování je zdrcujícím hodnocením jednání bývalého premiéra před invazí v roce 2003 a nedostatku příprav na období po invazi, píší The Times.
„Odtajněné vzkazy Tonyho Blaira Georgi Bushovi ukázaly, jak hluboce se Blair zavázal k válce a jak přecenil svou schopnost ovlivňovat americkou politiku.“ „Zpráva kritizovala Tonyho Blaira, že prezentoval zpravodajské údaje o irácké hrozbě ‚s jistotou, která nebyla oprávněná‘,“ připomněl The Daily Telegraph. „Při emotivní tiskové konferenci, během níž mu často selhával hlas, expremiér uznal, že některé rodiny mrtvých mu ‚nikdy neodpustí a nezapomenou‘.“
‚Podpořím tě za všech okolností‘
Financial Times (FT) zdůrazňují, že John Chilcot prakticky tvrdí, že Tony Blair se rozhodl podpořit Bushovu administrativu dávno před tím, než k tomu měl legální a parlamentní pravomoci. Podpořím tě za všech okolností, napsal lehkovážně americkému prezidentovi osm měsíců před začátkem války. Připojil k tomu sice několik zpochybňujících vět, ale těchto několik slov tvoří jeho epitaf, napsaly FT v redakčním komentáři.
Detail odtajněného, ručně psaného dopisu, který Tony Blair adresoval Georgi Bushovi (z dokumentaci Chilcotovy zprávy).
Rozhodnutí jít do války bylo chybné a bylo přijaté před tím, než se vyčerpaly všechny mírové varianty, zdůraznily FT. „Důsledky invaze a následné okupace s hrozivou cenou v iráckých životech prostě nebyly domyšleny.“ Nic již nemůže vrátit životy zničené kroky podniknutými rozhodnutími, která se dělaly před 13 lety. Irák ztratil statisíce občanů v chaosu, který následoval po svržení Saddáma Husajna. Teroristické hrozby a náboženské sektářství vypuštěné zhroucením státu nadále ničí zemi, zdůraznily FT.
„Je hodně věcí na britském způsobu vládnutí, nad kterými je možné naříkat. Ale Chilcotovou zprávou britský establishment aspoň ukázal, že je odhodlán, aby se ohromné selhání jen tak nepřešlo,“ uzavřely FT.
Komise: Příprava Británie na válku v Iráku byla nepřiměřená |
The Guardian napsal, že nejvážnější důsledky těchto chyb se stále projevují daleko - na ulicích v Iráku. Současně zdůraznil, že invaze měla i vážné dopady na britskou politiku. V souvislosti s tím, jak Blair hájil podíl Británie na invazi, The Guardian uvedl, že „proces vládnutí, politickou debatu a místo Británie ve světě ještě víc poškodila politická - a možná psychologická - potřeba balit brutální rozhodnutí držet se Spojených států do počestnosti“.
„Rozdíl mezi soukromým a veřejným zdůvodněním války podpořila nedůvěru, která - umocněná bankovní krizí a skandálem kolem poslaneckých výdajů - poháněla volbu pro brexit. Celé politika v Británii byla oslabena, ale největší cenu zaplatila levice. Došlo na jinak nemyslitelný vzestup Jeremyho Corbyna, po kterém se labouristé propadli do občanské války,“ uvedl The Guardian.
