22. června 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Byl by to nerovný, ale těžký boj. USA mají technologickou převahu, Írán by jim ale zatopil

Americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk. | foto: ČTK

Washington/Teherán Colin H. Kahl ze Stanfordské univerzity přišel v listu The Washington Post s předpovědí, jak by už za pár měsíců mohl na Blízkém východě začít masivní konflikt. Nejprve se množí provokace s tankery v Perském zálivu a Írán přitom zápolí s důsledky embarga na vývoz ropy, které přerušuje proud peněz do státní kasy.

V této situaci dává velitel speciálních sil al-Kuds Íránských revolučních gard Kásim Sulejmaní pokyn partnerským milicím v Iráku, Libanonu a Sýrii k teroristickým akcím proti americkým cílům. Při útoku na konvoj aut umírá v Bagdádu vysoce postavený americký diplomat, v Sýrii pak po napadení příslušníci speciální jednotky.

Prezident USA Donald Trump nařídí bombardovat v Íránu převážně vojenské cíle a místa jaderného programu v Natanzu, Fordu a Isfahánu. Američané mají výraznou početní, materiální a technologickou převahu, Írán odpovídá ojedinělými útoky balistickými raketami a moderními kamikadze ve speciálně upravených dronech na americké objekty.

Přesto je teheránský režim zakrátko na kolenou, ví ale, jaká odveta bude nejúčinnější. Zasypává ze Sýrie a prostřednictvím libanonského Hizballáhu palbou Izrael. Ten se brání protiútokem a obsazuje i Bejrút. Se slovy „Varoval jsem Írán, že pokud chce bojovat, skoncujeme s ním,“ pak Trump posílá do regionu přes sto tisíc vojáků a vše spěje k válce, kterou zpočátku nikdo nechtěl.

Nátlak bombami

„Okolnosti jsou zkrátka příliš výbušné. A jakmile někdo rozžehne zápalnou šňůru, výbuchu už nepůjde zabránit,“ píše Kahl, který měl v letech 2009 až 2011 strategické plánování v íránském teritoriu na starosti na ministerstvu obrany USA a byl i poradcem viceprezidenta Joea Bidena. V jeho modelování možného vypuknutí konfliktu je mu třeba dát za pravdu, otázkou ale je, jestli by USA měly odvahu pustit se do skutečné pozemní invaze. Země s 80 miliony lidmi, o dvě třetiny území rozlehlejší než Irák a Afghánistán dohromady, by byla největším soustem od války ve Vietnamu v letech 1955 až 1975, odkud se Američané nakonec stejně stáhli.

Spojené státy vyslaly na Blízký východ letadlovou loď USS Abraham Lincoln a...
Spojené státy vyslaly na Blízký východ letadlovou loď USS Abraham Lincoln a...

Pentagon uvažuje o posílení kontingentu amerických vojáků v regionu o dalších 6000, plán na vyslání 120 tisíc lidí v květnu odmítl. Podle Kahla by takové množství ale stačilo na operaci s cílem svrhnout režim v Teheránu, nikoli však na plnohodnotnou invazi. Tu v menším, dvakrát méně početnějším Iráku zajišťovalo v roce 2003 150 tisíc lidí a USA měly podporu mnoha spojenců včetně Evropy. Teď je ale situace jiná a evropští spojenci by zřejmě do takové akce nešli (možná kromě blízkých partnerů USA jako Spojené království, Polsko či Albánie).

Pro plnohodnotnou invazi by Američané potřebovali kolem 300 tisíc vojáků, možná i víc. K dispozici je mají, disponují také nejvyšší přepravní kapacitou na světě. Přesto by doprava takového množství sil do regionu trvala několik měsíců. Výhodou by pro ně bylo, že mohou na Írán zaútočit z několika směrů: z moře na jihu, z Afghánistánu a Iráku. Byli by však zřejmě ve výrazné početní menšině, protože Írán může ke stávající armádě a revolučním gardám mobilizovat brance a paramilitární jednotky a v krátké době postavit odhodlanou několikamilionovou sílu vybavenou kalašnikovy vlastní výroby.

Riziko ztrát

Invaze s cílem odstranit režim může být efektivní jen v případě, pokud by Američané měli někoho, kdo bude vládnout místo ajatolláhů. Takovou operaci lze uskutečnit i kombinací intenzivního leteckého bombardování civilní infrastruktury a sankcí, které v roce 2000 položilo na lopatky režim Slobodana Miloševiče v Jugoslávii. Írán podle expertů zatím nemá funkční jadernou zbraň. „Můžeme zničit omezenými útoky existující jaderný program,“ řekl portálu Vox.com Richard Nephew, jeden z architektů nukleární dohody Baracka Obamy.

Američané tak mohou s úspěchem využít svoji mohutnou technologickou převahu ve vzdušných silách, kde proti mase dvou tisíc moderních stíhaček stojí dvě stovky o několik generací nižších typů F-14 či Mig-29. Írán má ale velmi účinnou protivzdušnou obranu složenou z ruských systémů S-300 a domácích Khordad. USA by musely počítat s vážným rizikem ztrát svých letadel, a průběh letecké války by tak byl rozhodně dramatičtější než koncem 90. let v Jugoslávii. Dá se také očekávat, že by Íránci zkomplikovali život invazním silám výrobky svého obranného průmyslu, mezi něž patří i balistické rakety schopné doletět až deset tisíc kilometrů daleko a vyspělé drony okopírované od Američanů.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!