Vrchní zemský soud ve Stuttgartu včera rozhodl, že Mohnhauptová bude koncem března podmínečně propuštěna na svobodu. Ve vězení si dosud odseděla 24 let.
Všeobecně se očekává, že soudní verdikt vyvolá v Německu bouři nevole. Mohnhauptová totiž nejen že stála za několika krvavými atentáty. Nad aktivitami RAF ani svými vlastními činy navíc nikdy nevyjádřila lítost. Její propuštění proto s nelibostí ponesou především příbuzní obětí levicových teroristů.
Záhadná postava
| Co byla RAF |
|
Frakce Rudé armády (RAF) byla levicovou teroristickou organizací, která oficiálně působila v letech 1970 až 1998. Organizace bývá někdy označovaná jako „Skupina Baadera a Meinhofové“ podle jmen svých zakladatelů. |
Druhá generace RAF byla aktivní převážně v letech 1977-1979. Nechvalně proslula několika brutálními činy: mimo jiné únosem (a vraždou) prezidenta Svazu zaměstnavatelů HannseMartina Schleyera, vraždou spolkového generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka a mluvčího představenstva Dresdner Bank Jürgena Ponta. Ve spolupráci se členy Frakce Rudé armády unesli na podzim 1977 palestinští teroristé letadlo společnosti Lufthansa s německými turisty, které v somálském Mogadišu osvobodila německá protiteroristická jednotka GSG 9.
Někdejší teroristka Mohnhauptová se narodila v roce 1949 v jihoněmeckém Rheinbergu. Po maturitě studovala v Mnichově angličtinu a historii. Tam se také seznámila s aktivisty studentského hnutí, kteří experimentovali s drogami a vyznávali „volnou lásku“. V roce 1971 se připojila k RAF. Jak však včera podotkl týdeník Der Spiegel, „její cesta k terorismu je zahalena temnotou“. Na rozdíl od zakladatelů RAF Andrease Baadera nebo Ulrike Meinhofové, o nichž byly napsány biografie, se toho o osobní motivaci Mohnhauptové k terorismu moc neví. Tato žena nikdy neposkytla žádný rozhovor, pro svou hrdost ani nikdy nepodala žádost o milost. „Jejím životem byla a zůstává RAF,“ konstatoval Der Spiegel.
K trestu odnětí svobody byla Mohnhauptová odsouzena už po svém prvním zatčení v roce 1971. Než byla o pět let později propuštěna, stihla strávit několik měsíců ve stuttgartské věznici Stammheim, v níž pobývaly „hlavní kádry“ RAF Baader, Ensslinová a další. Ti ji také stihli instruovat, jakým směrem má vést teroristy poté, co se ocitne na svobodě.
Když byla tedy v únoru 1977 propuštěna z vězení, dala se ihned do práce: již o dva měsíce později provedla RAF atentát na generálního prokurátora Bubacka, o další tři měsíce později zavraždila bankéře Ponta. Ofenziva RAF vyvrcholila takzvaným „německým podzimem“, kdy byl unesen Hanns Martin Schleyer a Palestinci unesli německé letadlo.
Mohnhauptová je jednou ze čtveřice někdejších členů RAF, kteří dosud pobývají ve vězení. Kromě ní jsou to ještě Eva Hauleová, Birgit Hogefeldová a Christian Klar. Posledně jmenovaný podal před několika lety žádost o prezidentskou milost, kterou adresoval tehdejší hlavě německého státu Johannesi Rauovi. Současný prezident Horst Köhler nyní žádost zvažuje. Na rozdíl od Mohnhauptové vyjádřil Klar v dopise prezidentovi nad svými činy lítost.
