Křeslo v EP získal i Puigdemont v exilu, při přebírání pověřovací listiny ho mohou zatknout |
Další exministři katalánské vlády dostali tresty vězení v trvání od 10 do 12 let. Tresty jsou mírnější tresty, než požadovala prokuratura, protože odsouzení podle verdiktu neusilovali o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska podněcováním k násilí. Odsouzení se nyní mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva, což jejich advokáti hodlají udělat.
Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda. Exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou ve vazbě už dva roky, dostali devět let.
Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová byla odsouzena k 11 letům a šesti měsícům vězení mimo jiné za to, že postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem. „Svobodná parlamentní debata není zločin... Demokracie dnes zažila černý den,“ komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě.
Tři exministři katalánské vlády Santi Vila, Meritxell Borrásová a Carles Mundó, kteří byli souzeni na svobodě, dostali pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem, které už tehdy soud označil za neústavní. Madrid se hlasování snažil zabránit i silou, španělští policisté zabavovali volební materiály a bránili lidem v hlasování.
Devět uvězněných politiků bylo španělskou prokuraturou obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení, v případě použití zbraní až 30 let. Za tento čin byli odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a drželi ve španělském parlamentu poslance jako rukojmí. Katalánské politiky soud uznal vinnými z mírnější formy vzpoury, kterou právní řád popisuje jako „veřejné podněcování k nedodržování zákonů či soudních rozhodnutí“. Za ni hrozí nejvýše 15 let vězení.
V Barceloně se dnes už shromáždily stovky demonstrantů s katalánskými vlajkami a transparenty s nápisy „Svobodu pro politické vězně“. Na mnoha místech regionu, zejména na nádražích, letištích či v přístavech bylo nasazeno více policistů. Už v noci se shromáždilo několik lidí u věznice Lledoners, kde jsou umístěni odsouzení katalánští politici.
Lídr katalánských separatistů Oriol Junqueras dostává dokumenty od svého advokáta.
Za barbarství označil verdikt Carles Puigdemont, který byl v době uspořádání referenda katalánským premiérem a který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí. Žije v Belgii a španělská justice dál usiluje o soud s ním.
„Celkem 100 let vězení. Barbarství. Jsme dnes více než kdy jindy na vaší straně a s vašimi rodinami. Je třeba reagovat jako nikdy předtím. Pro budoucnost našich dětí. Pro demokracii. Pro Evropu. Pro Katalánsko,“ napsal v reakci na rozsudek na twitteru Puigdemont.
Verdikt zřejmě ovlivní i kampaň před dalšími předčasnými volbami do španělského parlamentu, které se konají 10. listopadu.
