Bushův muž se pustil do Obamy. Vyčetl mu ukončení války v Iráku

Cheney, který zastával funkci viceprezidenta za administrativy George Bushe mladšího (vládl v letech 2001-2009), na adresu nynější hlavy státu uvádí, že „málokdy se americký prezident tolik mýlil na účet tolika lidí". Kritizuje Obamu za ukončení válek v Iráku a v Afghánistánu.

„Teď ale narazil na realitu. Vidí, jak černooděnci z ISIL (Islámského státu v Iráku a Levantě) zabírají území osvobozené předtím krví Američanů. To je důkaz, že nepřátelé Ameriky nebyli poraženi, naopak jsou povzbuzeni a pochodují vpřed," píše Cheney.

Katastrofické omyly Cheneyho

Jeho příkrá kritika vyvolala mezi mnohými podiv. Steve Benen z americké stanice MSNBC Cheneyho označil za „člověka, který se proslavil katastrofickými omyly a chybami". „Podle muže, který se mýlil ve všem, je teď špatný prezident, který uklízí zanechaný nepořádek," řekl.

Matt Berman v časopise National Journal se domnívá, že Cheney chtěl především vzbudit pozornost. „Je to přesně ta porce syrového masa, která má všechny nabudit. Konzervativcům se to líbí, protože je to čirá nenávist vůči Obamově administrativě, spokojeni jsou i pokrokáři, protože kdo by neměl rád krvavé maso?" napsal.

Cheney tvrdí, že činnost povstalců v Iráku ohrožuje Spojené státy a že Obama k tomu svou pasivitou přispěl. „Obama neprojevil zájem ani přes zjevný nárůst nebezpečí" a věnoval se raději golfu a klimatickým změnám, tvrdí bývalý viceprezident. Teroristická síť al-Káida, k jejíž ideologii se ISIL hlásí, byla prý v době, kdy Bush a Cheney opouštěli své funkce, téměř poražena díky americké vojenské operaci. Na Obamovi bylo „jen vyjednat dohodu o odchodu z Iráku a ponechání zbylých jednotek". Irák ale odmítl Američanům poskytnout imunitu před svým zákonem, takže žádné bojové jednotky v zemi nezůstaly.

‚Obama prohýřil svobodu‘

Cheney s dcerou končí článek slovy někdejšího prezidenta Ronalda Reagana. Obama se prý zapíše do dějin jako prezident, který „zradil naši minulost a prohýřil naši svobodu".

Levicově orientovaní komentátoři hájí Obamu s tím, že vývoj v Iráku by nebyl jiný, ani kdyby tam američtí vojáci byli ještě teď. Matthew Yglesias napsal, že „nestačilo-li osm let (invaze 2003-2011), tak proč by úspěch měl zaručit další rok nebo dalších dvacet let"? Colin Kahl na serveru Politico soudí, že není fér obviňovat Obamu za to, že se mu nepodařilo dohodnout se s Iráčany.

„Ta dohoda tehdy nebyla vzhledem k domácí irácké situaci možná. Průzkumy trvale ukazovaly, že americká vojenská přítomnost je mezi Iráčany velmi nepopulární, souhlasili s ní jedině lidé v iráckém Kurdistánu." Pro irácké politiky bylo tehdy přistoupit na imunitu pro Američany prostě nepřijatelné, tvrdí Kahl.

Americké letouny nad Irákem Americké bojové letectvo zahájilo průzkumné lety nad Irákem, aby dalo najevo svou vojenskou přítomnost v regionu. Využívá k tomu letouny F-18 z letadlové lodě USS George Bush, uvedla televize FOX News. O zahájení průzkumných letů rozhodl již dříve prezident Barack Obama. Podle americké televize je ale neobvyklé, že průzkum provádějí stroje F-18, což jsou bojové, a nikoli průzkumné letouny. "Cílem není cokolli sledovat, ale spíš dát o sobě vědět," řekl televizi Fox News zdroj v Pentagonu. Americký prezident Barack Obama ve středu čelil tlaku vedoucích představitelů Kongresu, aby usiloval o demisi iráckého premiéra Málikího. Prezident v Bílém domě o krizové situaci v Iráku jednal s vedením Senátu a Sněmovny reprezentantů, žádné konkrétní rozhodnutí ale při konzultacích nepadlo. Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell po jednání s Obamou řekl, že akce bojovníků skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě znamenají velké ohrožení amerických zájmů. "Irácké bezpečnostní síly jsou nyní bohužel méně bojeschopné než byly na konci roku 2011, kdy prezident (Obama) rozhodl o stažení amerických vojáků," řekl McConnell. Dobývání jižního Iráku v březnu 2003. Podle agentury AP Obamovo rozhodování komplikuje nedostatek zpravodajských informací, ale i váhavost irácké vlády, která nechce zavést politické změny, jež americkou vojenskou akci podmiňují. Velká pozornost byla na schůzce v Bílém domě věnována možnosti leteckých úderů provedených buď bojovými letadly nebo bezpilotními aparáty. Američtí činitelé mají ale podle agentury Reuters obavy, že by střely mohly zasáhnout chybné cíle a mohly by ohrozit životy civilistů. Washington údajně spíš zvažuje výcvik iráckých vojáků, možná za účasti amerických speciálních jednotek, zvýšené dodávky zbraní nebo širší spolupráci ve výměně zpravodajských informací. Američtí činitelé nicméně připouštějí, že se Obama k leteckým úderům nakonec odhodlá. Půjde prý o omezené užití bezpilotních letounů, jaké Pentagon používá v Pákistánu nebo Jemenu