Vítěz, který byl předsedou nyní již rozpuštěného tureckého nevládního sdružení soudců a prokurátorů, jež kritizovalo režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, vzešel z užšího výběru trojice nominovaných. Mezi nimi byli kromě Arslana také Maďarský helsinský výbor a rakouský jezuita Georg Sporschill, který se věnuje sociálním projektům. Finálovou trojici zveřejnila koncem srpna pražská Knihovna Václava Havla.
Na Havla ve čtvrtek v centru Prahy vzpomínala skupinka Maorů ze Zélandu |
Arslana považují organizátoři ceny za významného zastánce lidských práv, zejména práva na svobodu a osobní bezpečnost a na spravedlivý proces. Před rokem byl zatčen kvůli údajným vazbám na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování loňského nezdařeného pokusu o převrat.
Murat ArslanNarodil se v roce 1974 v Ankaře a vystudoval práva na univerzitě v Istanbulu. Je známý jako bojovník za nezávislou justici, vládu zákona a spravedlivé rozdělení moci. Stal se výrazným kritikem tureckého ministerstva spravedlnosti. V letech 2001 až 2006 se věnoval problematice auditu. V roce 2006 byl jmenován soudcem zpravodajem u tureckého Ústavního soudu. Roku 2016 byl zatčen kvůli údajným vazbám na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování loňského nezdařeného pokusu o převrat. Podílel se na vzniku nezávislého Sdružení soudců a státních zástupců (YARSAV), v letech 2011 až 2016 působil jako prezident tohoto sdružení. Je ženatý a má dvě děti. |
Arslan ve svém poselství představil Turecko jako vězení, ve kterém jsou hlasy obhájců lidských práv udušeny. „Turecko se nepoučilo z bolestivých zkušeností Evropy v průběhu dvacátého století,“ uvedl Arslan, který se svými příznivci prý hodlá pokračovat v boji za právo a demokracii. „Nenecháme se zavřít za zdmi strachu,“ dodal podle agentury AFP.
Ocenění bylo slavnostně uděleno v první den pětidenního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Slavnostního vyhlášení ve Štrasburku se zúčastnili také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a zástupci Knihovny Václava Havla.
Zaorálek poté jako předseda Výboru ministrů RE přednesl projev shrnující výzvy, před nimiž nyní Rada Evropy stojí. Vyzval členské státy, aby „zůstaly zmobilizovány tváří v tvář terorismu“. „Pro účinný boj proti terorismu nesmí být spolupráce omezena na státy. Mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, musí také co nejvíce spolupracovat a posilovat synergie,“ uvedl šéf české diplomacie. Poukázal rovněž na potřebu sledovat politický vývoj ve státech zmítaných krizí, jako jsou Turecko, Ukrajina nebo Ázerbájdžán.
Turecko: Považujeme to za výraz nepřátelství
Na ceremonii bylo promítnuto video připomínající osobnost Václava Havla a jeho návštěvu Parlamentního shromáždění Rady Evropy po zhroucení komunistického režimu. Připomenuti byli také dosavadní držitelé Ceny Václava Havla.
Cenu nesoucí jméno prvního českého prezidenta a dotovanou 60 tisíc eur (více než 1,5 milionu korun) uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77. Loni ji získala členka jezídské komunity z Iráku Nadja Muradová, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty z takzvaného Islámského státu.
Agentura DPA uvedla, že turecká delegace vedená členem turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) označila udělení ceny Arslanovi za nepřijatelné a za výraz „zcela nepřátelského postoje k Turecku a tureckému lidu“.
