Černobyl si připomíná výročí 25 let od výbuchu a požaduje hodně drahý dárek. Jinak bude zlobit. Ve středu 20. dubna se po černobylské zemi procházel generální tajemník OSN Pan Ki-mun a šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Jukija Amano. Mimochodem Japonec. Určitě při pohledu na černobylskou zkázu myslel hlavně na Fukušimu.
Oba doprovázel Viktor Janukovyč, prezident Ukrajiny - země, která má na svém teritoriu největší torzo atomové elektrárny na světě. Zdálo se, že je na toto "prvenství" skoro hrdý. Cizinci byli zasmušilí. "Nesmíme v budoucnu dopustit, aby radioaktivní oblaka plula nad naší planetou," řekl poeticky Pan Ki-mun. A starostlivě se zadíval na nebe. Ani on, ani mnohem větší odborník na radioaktivitu Jukija Amano nemohli odhadnout, kolik radionuklidů se právě v tu chvíli snášelo nad jejich hlavami.
Černobylská zóna je plná radioaktivního prachu a vířit ho se zásadně nedoporučuje. Naopak, prý je třeba ho odsát. Jenže to nebude zadarmo. Kromě vysavače je třeba pořídit kryt, který přikryje dosavadní sarkofág, a úložiště, kde bude prach skladován.
Děkujeme, ale tohle nestačí...
Mezinárodní konference, kterou Ukrajina uspořádala u příležitosti 25. výročí výbuchu na jaderném reaktoru elektrárny v Černobylu, nesplnila očekávání ukrajinského vedení. Podařilo se shromáždit jen 550 milionů eur (z toho 110 milionů dává Evropská unie), což je údajně pouhých 75 procent z potřebné sumy. Jsou ale i odhady, že na zajištění bezpečnosti Černobylu nebude stačit ani 1,5 miliardy eur. "Překonání takové katastrofy nemůže být záležitostí jen jednoho státu," volal trochu rozzlobeně prezident Janukovyč.
Čtěte také: |
Všichni účastníci setkání ze 40 zemí světa tleskali jeho slovům o tom, že teď, po Fukušimě, je nutné společně řešit veškeré problémy. Do kasičky se ale dolary sypaly jen s velkou ostražitostí. Kromě toho významný dosavadní donor - Japonsko, má dost starostí sám se sebou. Navíc má Ukrajina pověst ne zrovna zodpovědného a poctivého hospodáře. A tak vyčítavě tvrdí: 550 milionů eur zdaleka nestačí ani na to, aby se bezpečně mohli cítit sousedé Ukrajiny. Natož celá Evropa.
O penězích se hovoří od první chvíle, kdy došlo k explozi. Nejdříve padaly sumy z dnešního pohledu zcela směšné. Tak například první odhady škod zněly: 30 mrtvých a 2 miliardy rublů potřebných na likvidaci neštěstí. "Dodnes nás to stálo nejméně 12 miliard dolarů," prohlásil Janukovyč na konferenci. Skutečně. Mrtvých přibylo, stejně jako se zvětšila mnohonásobně suma, která je na stálý dohled nad reaktorem potřebná. A bude prý hůř.
V současném stavu představuje Černobyl hrozbu pro celou planetu. Nejen nový sarkofág, ale i následné práce budou extrémně drahé, neboť budou i extrémně nebezpečné. Například v místech, kde hodnoty překračují 1000 rentgenů za hodinu, může zůstat člověk maximálně minutu. Speciální technika včetně gigantického vysavače na radioaktivní prach bude stát obrovské peníze. Jenže podezření, že Ukrajinci budou s dary určenými pro Černobyl špatně hospodařit, je příliš velké.
Ukrajina se snaží potřebné finanční prostředky získat od roku 1997. Zpočátku se půjčky jen hrnuly - shromáždilo se slušných 864 milionů eur. Jenže Ukrajinci, kteří přispěli mizivou sumou, s penězi nakládali po svém. Obrovské finance jsou dávno utraceny, ale se stavbou toho hlavního - betonového krytu nad rozpadajícím se sarkofágem, se vůbec nezačalo. Přitom hrubá stavba měla být hotová v roce 2012. Není divu, že štědrost donorů ochladla. Kyjev doufá, že po katastrofě ve Fukušimě zásadně vzroste ochota ostatních států zaplatit si vlastní bezpečnost.
