Bratislava se po únorové invazi Ruska na Ukrajinu rozhodla předčasně ukončit provoz bitevníků MiG-29 ze sovětské éry a objednané nové americké stíhačky F-16 Slovensko ještě nedostalo. Není vyloučeno, že Slováci své migy předají Ukrajině.
Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009. Čeští letci takto opakované působili na Islandu a v Pobaltí.
„Má to tu výhodu, že naši piloti trénují, stroje jsou pořád v provozu. Je to vzorová ukázka spolupráce sousedních zemí. Do bezprostřední blízkosti tohoto regionu, ve kterém žijeme, přišla válka. Moc dobře si vážíme toho, co pro nás znamená svoboda. Chceme, aby stejným způsobem k té svobodě mohly směřovat i jiné země na východ od nás, konkrétně Ukrajina,“ řekla novinářům Černochová. Česko už také velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO, které po ruském napadení Ukrajiny vzniklo na Slovensku.
O tom, zda na Slovensko v případě potřeby poletí česká stíhačka Gripen nebo polský vojenský letoun, se bude rozhodovat případ od případu. České letectvo nebude kvůli ostraze Slovenska vyčleňovat letouny navíc. I nadále budou v pohotovosti dva stíhací letouny Gripen a další bude v záloze.
Je to velký okamžik ukazující, „jak silné je nejen naše spojenectví v rámci Severoatlantické aliance a Evropské unie, ale i bratrství mezi našimi zeměmi“, řekl o zmíněné dohodě slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Dodal, že Česko i Polsko zajistí ochranu slovenského nebe do roku 2024, kdy by mělo Slovensko dostat nové stíhačky z USA.
Naď nevyloučil, že slovenské migy dostane Ukrajina. „Jednáme s našimi partnery a spojenci o tom, co dále budeme s těmito stroji dělat. U nás je politická vůle a má to i smysl, abychom pomohli těm, kdo to potřebuje,“ řekl. Slovensko má podle dostupných informací zhruba desítku strojů MiG-29.
Dohodu podepsali ministři obrany na slovenské vojenské letecké základně Kuchyňa, kde jsou o tomto víkendu mezinárodní letecké dny SIAF 2022. Součástí programu dvoudenní akce je také veřejná rozlučka s migy slovenské armády.
Migy získalo Slovensko při dělení majetku v souvislosti s rozdělením Československa; další tyto stroje pak Bratislava objednala v rámci umoření dluhu někdejšího Sovětském svazu vůči Československu. Česká armáda už v roce 1995 vyměnila letouny MiG-29 za polské vrtulníky W-3 Sokol. Páteř polského vojenského letectva tvoří stíhačky F-16.
Česko a Slovensko společně nakoupí bojová vozidla CV90
Česká republika a Slovensko se o víkendu také dohodly na společném postupu při nákupu švédských pásových bojových vozidel CV90. Dohodu v sobotu podepsali ministři obrany Jana Černochová a Jaroslav Naď.
Česko v červenci zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun a rozhodlo se oslovit přímo švédského výrobce BAE Systems. Slovenská vláda si už v červnu vybrala Švédsko jako dodavatele 152 obrněnců CV90 v hodnotě zhruba 1,69 miliardy eur (41,6 miliardy korun). Nabídky Bratislavě v rámci připravovaného mezivládního kontraktu předložily také Maďarsko, Španělsko a Polsko.
„Tohle je ten nejlepší způsob pro obě země, a to nejen z hlediska bonusu v podobě nižších cen, ale v jednom regionu bude té techniky víc. Můžeme se spojit, abychom naše firmy zapojily do opravárenství, do výroby náhradních dílů,“ řekla Černochová k dohodě se Slovenskem. Dodala, že pro Česko je důležitá nejen cena obrněnců a termín dodávek, ale také zapojení jeho průmyslu do dodávek.
„Je to projekt, který je z hlediska své velikosti unikátní, jak pro Slovensko, tak pro Českou republiku. Pokud to dotáhneme do konce, vojáci budou mít stejnou techniku. Projekt směřuje k posílení obranných průmyslů, slovenského i českého. Společnou akvizicí dokážeme snížit celkovou cenu,“ uvedl Naď.
Nákupem nových obrněnců Česko i Slovensko zmodernizují vybavení svých armád. Česká armáda se v NATO zavázala vybudovat do roku 2026 těžkou mechanizovanou brigádu s moderními tanky a bojovými vozidly. Podobný příslib dalo Severoatlantické alianci i Slovensko.
