Letouny Global Hawk RQ-4B, kterých by mělo být celkem pět, jsou schopné z velké výšky dodávat spojencům informace o situaci na zemi. Ve vzduchu navíc mohou zůstat i více než 24 hodin.
Jednání o projektu, který by měl začít fungovat v roce 2015, se táhla řadu let. Hlavní problém byl hlavně s tím, jak by se měla aliance podílet na provozu této techniky, která bude pak k dispozici i pro alianční nasazení.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hlavní základnu bude mít projekt v italské Sigonelle, pod níž bude spadat několik dalších stanic. "Dá našim velitelům schopnost vidět, co se odehrává na zemi," řekl šéf aliance Anders Fogh Rasmussen po jednání.
Na projektu se podílejí kromě ČR ještě Spojené státy, Bulharsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Lotyšsko, Norsko, Rumunsko a Německo.
Aby byla Evropa v NATO více slyšetMezinárodní bezpečnostní konference se koná také v Mnichově. Německý ministr obrany Thomas de Maiziére v zahajovacím projevu vyzval evropské státy, aby jejich hlas byl v NATO více slyšet a aby nespoléhaly jen na USA, jejichž těžiště zájmů se přesouvá hlavně do Asie. Evropa musí být podle německého ministra schopna sama převzít odpovědnost za zajišťování své bezpečnosti a bezpečnosti ve svém okolí. "Musíme chtít více a musíme to chtít společně," apeloval na evropské kolegy de Maiziére. Do Mnichova se letos sjelo více než 350 státníků, diplomatů a vojenských expertů ze zhruba 60 zemí. Na konferenci vystoupí mimo jiné americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, její ruský protějšek Sergej Lavrov, šéf Pentagonu Leon Panetta, generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nebo šéf Světové banky Robert Zoellick. Českou republiku zastupují ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr obrany Alexandr Vondra. |
