Ropa pohání vědu. Alespoň v Saúdské Arábii, která se ujímá role výzkumného lídra v arabském a potažmo i v celém muslimském světě. Ukazuje to žebříček, který z vynikajících odborných publikací sestavuje přední vědecký časopis Nature.
Chemie, fyzika i odsolování
Saúdská Arábie je největším vývozcem ropy, ale už v roce 2008 oznámila plány na rozšíření finančních zdrojů. Jedním z tahounů ekonomiky by měly být inovace, přičemž výdaje na vědu se mají v roce 2020 zvýšit na 1,6 procenta HDP. Saúdové investují obrovské sumy do nových center, stavějí univerzity a přeplácejí zahraniční vědce, aby přišli bádat.
Dračí ponorka a tchajkonauti. Dříve vysmívaná čínská věda letí raketově vzhůru |
Podle nově vydaného rankingu Nature Index, který měří publikační výsledky jen z top 68 vědeckých časopisů světa, se to daří. „Saúdská Arábie předstihla ve výsledcích všechny ostatní arabské státy,“ uvádí zvláštní vydání věnované tamní vědě.
Království, jež bývá kritizováno za porušování lidských práv, stouplo v globálním hodnocení na 31. příčku, když získalo 99 přepočtených bodů. Oproti loňsku jde o 28procentní zlepšení, takže Saúdové už za sebou v excelentním výzkumu nechávají 38. Írán, 39. Turecko nebo 44. Pákistán. Dominují USA. Česku patří slušivá 26. příčka s šestinovým meziročním nárůstem za 148 bodů, což je mimochodem více než desetinásobek oproti 49. Slovensku.
Prvotřídní podmínky pro bystré mozky
Tahounem je Univerzita krále Abdalláha (KAUST), zbudovaná v roce 2009 na břehu Rudého moře po vzoru institucí ze Západu, jako je třeba americký Caltech, jenž v posledních pěti letech vyhrává dle Times Higher Education hodnocení nejlepších univerzit světa.
„Chceme být příkladem, že se dá excelentní věda dělat kdekoliv na světě, pokud se bystrým mozkům dostane prvotřídních podmínek k výzkumu,“ říká Maročan Muhammad Addaudí, který vede chemický program a na KAUST přešel z Paříže. Zmíněná univerzita se spolu s Univerzitou krále Abdal Azíze v Džiddě podílí na 90 procentech veškerých výsledků v indexu, zbytek dodávají jen další čtyři školy v monarchii.
Pro zobrazení plného náhledu klikněte na grafiku.
Bádání se daří hlavně v chemii (asi dvě třetiny výsledků), dále ve fyzice a méně již v biomedicínských oborech. „Země usiluje o posun ke znalostní ekonomice, takže sází na materiálové vědy, nanotechnologie a fotoniku,“ píše magazín s tím, že vláda podporuje i veliký genomický projekt kvůli rozvoji lékařských věd.
Dle Pierra Magistrettiho, jenž přišel z Kalifornské univerzity „děkanovat“ na jednu z fakult KAUST, je logické, že se biologický výzkum začne zúročovat v super časopisech až později – rozjezd těchto oborů prý chvíli trvá a bývá nejsložitější. Univerzita má i 11 center aplikovaného výzkumu, kde řeší směry klíčové pro vyprahlou zemi: odsolování vody či zemědělství v poušti.
Univerzity západního střihu jako nástroj změny
Univerzity západního střihu jsou důležité i jako nástroj změny. V zemi, kde jsou ženy či jiné názory ostrakizovány, pomáhají akademici s výchovou dalších generací. Vláda si uvědomuje, že nelze spoléhat jen na přísun vědců-cizinců, takže má štědrý stipendijní program pro domácí talenty, jenž počítá s jejich vysíláním do zahraničí na zkušenou. Za rok 2013 studovalo v zahraničí 200 tisíc Saúdských Arabů, kteří se většinou vrací domů.
Tajemný obchod se zbraněmi. Bulharský nadšenec odhalil mnohamilionový kontrakt se Saúdy |
Ženám se na akademické půdě volněji dýchá. V některých kampusech mohou i řídit, nemá tam přístup náboženská policie. Například na Abdalláhově univerzitě už tvoří 60 procent studentů biologie. „Je jen otázkou času, kdy se místní studenti stanou hlavními autory špičkových článků,“ míní Addaudí. A uvádí loňský příklad, kdy jeho saúdskoarabská studentka otiskla studii v Journal of the American Chemical Society, který má vysoký impakt faktor (12,113). „Asi 95 procent práce se odvedlo tady,“ dodává.
Bez kontaktů ve světě však nelze bádat. Nejvíc spolupracují vědci ze Saúdské Arábie s USA, s Čínou a Velkou Británií. Jen to je cesta, jak vylepšit chabou úspěšnost vědy v islámských zemích, na což upozornila platforma The Muslim World Science Initiative: „Islámské země přispívají jen šesti procenty akademických publikací a mají 1,6 procenta světových patentů.“ Z 659 držitelů Nobelových cen jen tři pocházeli z muslimského světa: Pákistánu, Egypta a Turecka. Přibude jednou i Saúdský Arab či Saúdská Arabka?
