Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

ČEZ byl jen poslední kapka. V Bulharsku hrozí vleklá krize

Svět

  12:30
SOFIE - V Bulharsku to vře. Pouliční protesty vedly až k demisi vlády premiéra Bojka Borisova. Podle Angeliny Penchevové z univerzity v Blagojevgradu zvýšení účtů za elektřinu ČEZem bylo jen pověstnou kapkou, kterou pohár přetekl. "Hrozí vleklá politická krize a období bezvládí. Na vzestupu jsou také nacionalistické strany," myslí si Penchevová.

Demonstranti v Bulharsku čelí policii. foto: ČTK

Lidovky.cz: Co znamená demise bulharského premiéra?
Z jedné strany je to něco, co by si před dvěma týdny nikdo nedokázal představit. Borisov se dlouho těšil nesmírné popularitě, už dlouho před nastoupením do úřadu ministerského předsedy, tj. v době, kdy plnil funkci hlavního tajemníka ministerstva vnitra a pak funkci starosty metropole Sofie. Vyhrál prakticky všechny volby, kterých se jeho strana zúčastnila. V poslední době však premiér na popularitě citelně ztratil. Příčin je hned několik. Ovšem hlavní roli sehrály jedenáctidenní občanské nepokoje. Samotné demonstrace byly důsledkem politiky vlády a ministra financí Djankova. Platy a důchody během působení kabinetu téměř nevzrostly. Výrazné zvýšení lednových účtů za elektřinu pak byla ona pověstná kapka, kterou číše trpělivosti přetekla. Tato číše byla totiž už nějakou dobu plná po okraj a snad jen premiérovo charisma a absence přijatelné alternativní politické figury situaci udržovaly.

Na druhou stranu po výbuchu nespokojenosti lidí byla demise téměř nevyhnutelná, přestože terčem protestů zdaleka nebyl právě Borisov. Lidé protestovali proti soukromým monopolním distribučním společnostem, i proti státnímu regulačnímu úřadu, i proti dalším zatím ještě nezprivatizovaným monopolům, i proti celému nezdařenému bulharskému přechodu po roce 1989.

ČTĚTE TAKÉ

Lidovky.cz: V červnu se mají konat parlamentní volby - nesnaží se Borisov rezignací nahnat politické body?
S ohledem na novou situaci se volby zřejmě budou konat dřív, pravděpodobně koncem dubna. Borisov, který se vždy vyznačoval mimořádně silným politickým instinktem, nepochybně zvolil naprosto nejlepší krok. Kdyby zůstal ve funkci, určitě by jeho popularita dál klesala. Obzvlášt když připočteme i nedávná odhalení webových stránek Bivol o tom, že bulharské tajné služby v 90. letech chtěli Borisova verbovat jako informátora z prostředí kriminálních struktur. Dnešní demisí však premiér víceméně získal pověst mučedníka a zodpovědného politika, momentálně běží i demonstrace na jeho podporu, takže není vyloučeno, že nastávající volby zase vyhraje.

Lidovky.cz: Nehrozí vzestup opoziční Bulharské socialistické strany (BSP), která hrozí znárodňováním?
To je značně složitá otázka. Borisov a jeho lidi vždy dokázali socialistickou stranu zkompromitovat, ba dokonce démonizovat. Fakta o vládě trojkoalice v čele s BSP, která svůj mandát v klidu dokončila, poukazují však na dost odlišnou realitu, tato vláda totiž prosazovala dost úspěšnou sociální politiku, vedla si dost úspěšně i co do řízení státních financí. Takže odmítavý postoj mnoha lidí je výsledkem působení spíše emocionálních a ideologických faktorů. V důsledku toho všeho nemá BSP šanci vytvořit vládu, musela by nutně vstoupit do koalice, tj. i v tom nejlepším případě by jednala ve velice obtížných podmínkách a čelila by nepřetržitému odporu. Po nynějších událostech si žádný z předních sociologů netroufá ani na ten sebeopatrnější odhad rozložení sil po volbách.

Bulharští demonstranti v ulicích naráží na policii.

Lidovky.cz: Podle televizních záběrů to vypadá, že v ulicích panuje revoluční nálada. Schyluje se v Bulharsku k revoluci?
Revoluce se vlastně už konala, teď zřejmě napětí povolí, i když i v této chvíli běží paralelní demonstrace zastánců a odpůrců Borisova. Protestující, kteří se ovšem důsledně distancují od jakýchkoliv politických požadavků prohlásili, že jim nešlo a nejde o demisi vlády, nýbrž o všeobecnou nápravu poměrů v zemi, takzavené „nové Bulharsko“. Protesty budou pokračovat, i když snad ne s takovou intenzitou jako doposud.

Lidovky.cz: Jaký bude podle vás další vývoj?
Zatím se podle všeho rýsuje jmenování úřední vlády prezidentem, jehož jmenovala Borisova strana GERB, ovšem otázkou je, zda, jak a kdy by byla taková vláda schválena parlamentem, ve kterém doposud dominuje zase strana GERB, jejíž předák Borisov kategoricky zavrhl možnost účasti jakýchkoliv příslušníků strany v takové úřední vládě.

Borisov v posledních měsících nejednou prohlašoval, že se ujme vlády po volbách jedině v případě, že bude mít nadpoloviční většinu. Takový výsledek však nyní vypadá navýsost nereálně. Podle mě hrozí vleklá politická krize a období bezvládí. Aktivizují se též radikální nacionalistické strany, jako je Ataka, které donedávna neměly téměř žádnou šanci dostat se do parlamentu.