V Íránu obecně i na sociálních sítích se lidé ptají, zda se skrývá, opustil zemi, je vážně nemocný nebo možná i mrtvý.
Chameneího dlouhodobé zmizení přichází v době zvýšeného napětí pro Írán, pravděpodobně v jeho nejkritičtějším období od války s Irákem v letech 1980 až 1988. Nyní režim čelí konfrontaci s Izraelem a USA, která v předchozích týdnech kulminovala do horké fáze.
Nepřítomnost nejvyššího vůdce je nyní o to výraznější, že jeho předchůdce ajatolláh Chomejní by si neúčast během muharramu (Novém roce) nedovolil nikdy, ani v nejhorších časech íránsko-irácké války.
To, že Chameneí na veřejnosti chybí, není jinak nic nového. V minulosti byla období, kdy nebyl vidět na ceremoniích ani v médiích. Ale tentokrát je to jiné – už 25 dní naprosté nepřítomnosti.
Mezitím se na zmíněných ceremoniích veřejně objevili jiní vysoce postavení představitelé režimu jako například prezident Masúd Pezeškján nebo šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsen Edžeí. Zdánlivě proto, aby demonstrovali jednotu a ujistili o stabilitě Islámské republiky navzdory nepřítomnosti jejího nejvyššího vůdce, píše web Iranwire.com.
Chameneího zmizení vyvolalo řadu teorií. Někteří analytici naznačují, že by se mohlo jednat o strategický krok, jak se vyhnout politické odpovědnosti uprostřed citlivých jednání o budoucnosti režimu. Jiní spekulují, že mohl zůstat v tajném bunkru – pravděpodobně v Lavizanu v Teheránu.
Chameneí se totiž veřejně neobjevil od 13. června, tedy téhož dne, kdy Izrael provedl vojenský úder na íránské území.
Během té doby byly zveřejněny tři pečlivě sestříhané videoklipy. Žádný z nich neposkytuje přesvědčivé důkazy o jeho současné poloze nebo zdraví. Zejména třetí video vyvolalo mezi jeho příznivci spíše obavy než ujištění, což některé uživatele sociálních médií přimělo k modlitbám za jeho uzdravení.
Poprask způsobil Mehdí Fazaeli, člen úřadu odpovědného za uchovávání a publikování Chameneího děl. Když se Fazaeli během televizního rozhovoru zeptali na zdraví nejvyššího vůdce, odpověděl: „Je v pořádku.“ Pak ale dodal: „Měli bychom se modlit. Dá-li Bůh, lidé oslaví toto vítězství po boku Nejvyššího vůdce.“
Další podezření vyvolala neobvyklá absence na oficiálních účtech Chameneího na X (dříve Twitteru). Zatímco perský účet nadále sdílí úryvky z minulých projevů, účet v angličtině nebyl aktualizován od 26. června. Jeho poslední tweet varoval: „Sionistický režim si musí uvědomit, že útok na Íránskou islámskou republiku bude mít za následek vysoké náklady.“
Uprchl do Ruska?
Někteří se domnívají, že Chameneí mohl uprchnout ze země. Spekuluje se, že Chameneího odvezli do Ruska předtím, než izraelské síly získaly plnou kontrolu nad íránským vzdušným prostorem. Tuto teorii přiživila cesta ministra zahraničí Abbáse Arakčího do Ruska a následné přijetí příměří Íránem.
Podporuje to také přesvědčení, že vzhledem k rozsahu izraelského a amerického leteckého dohledu neexistuje pro Chameneího v Íránu žádné bezpečné útočiště. Kritici této teorie však upozorňují, že by bylo téměř nemožné, aby Chameneí opustil Írán bez toho, aby se to odhalilo.
Debata na sítích pokračuje. Jeden uživatel na X napsal: „Chameneí neopustil Írán ze dvou důvodů: zaprvé ví, že útěk by ho stál moc, stejně jako jiné vládce. Zadruhé, nakonec ani Rusku nedůvěřuje.“
Chameneího dlouhodobá nepřítomnost – zejména jeho neúčast na tradičních rituálech muharramu – vyvolala také vlnu posměchu a protestů na sociálních sítích.
Hashtag v českém překladu #KdeJeKhamenei je už dost virální a mnozí interpretují jeho zmizení jako známku slabosti, strachu nebo politického chaosu uvnitř režimu.
Falešné plakáty s nápisy „pohřešovaná osoba“ a satirické tweety se hojně šířily a odrážely směs zesměšňování a odporu v této neklidné době.
Hledá se nástupce?
Někteří političtí pozorovatelé naznačují, že Chameneí byl z politické scény fakticky odsunut stranou a mediální blokáda je způsobem, jak si veřejnost přizpůsobit jeho případné absenci. Tato teorie se shoduje se zprávami o zvýšeném politickém manévrování v Íránu.
Tuto domněnku podporuje aktivita v táborech hlavního vyjednávače o íránském jaderném programu se zahraničím Alího Laridžaního a bývalého prezidenta Hasana Rúháního.
Rúhání, znepokojený důsledky probíhajících konfliktů, se prostřednictvím konzultací snažil získat podporu řady vysoce postavených duchovních.
Rúhání varoval před nebezpečím zhroucení struktury režimu a oslabení klerikální moci a usiloval o to, aby se zastavilo obohacování uranu a neprovokoval se tak Západ.
Laridžání, který je i bývalým předsedou parlamentu, se také snažil využít svého politického vlivu a rodinných vazeb a údajně se snažil přesvědčit Chameneího, aby schválil přímá jednání s USA – sám sebe přitom prezentoval jako „íránského zachránce“.
Agentura Reuters uvedla, že souběžně s tímto úsilím nedávné izraelské útoky a hrozby atentátem na Chameneího urychlily vnitřní diskuse o Chameneího nástupnictví.
V úvahu se berou dva hlavní kandidáti: Mojtába Chameneí, jeho syn, a Hasan Chomejní, vnuk zakladatele Islámské republiky.
Obavy z pokusu o atentát na Chameneího také rostou, zejména s ohledem na provokativní prohlášení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Mnozí věří, že tato hrozba je skutečná a může vysvětlovat Chameneího zmizení.
Trump koneckonců byl nucen v pátek konstatovat, že americké a izraelské útoky na íránský jaderným program neodradily Teherán od snahy pokračovat v obohacování uranu, což může pořád vést k sestrojení íránské jaderné bomby. A již dříve nevyloučil, že se vzdušné údery mohou opakovat.
