Na konci minulého týdne se Cheney ocitl v epicentru dvou velkých zpravodajských skandálů - aféry Plamegate a nepovolených odposlechů Národní bezpečnostní agentury (NSA).
Nové informace naznačují, že Cheney sehrál v obou případech ústřední roli. Podle deníku The New York Times to byl právě on a jeho poradce David Addington, kdo tlačil na NSA, aby rozšířila odposlechy bez povolení soudu i na vnitroamerické hovory, přestože tato špionážní agentura ze zákona na území USA nesmí působit. Cheneyho lidé „naléhali a naléhali a bylo na právnících NSA, aby udělali čáru a řekli: nepřichází v úvahu,“ popsal americkému deníku situaci nejmenovaný zdroj.
Zatažení špičkově vybavené a supertajné NSA do domácích odposlechů bylo podle The New York Times součástí snahy Bushovy vlády zlepšit bezpečnost USA po 11. září 2001. „Je něco víc, co bychom v mezích současných zákonů mohli dělat?“ zeptal se údajně tehdy Bush špiček tajných služeb. Přihlásil se tehdejší šéf NSA a nynější Bushův kandidát na post ředitele CIA Michael Hayden. Navrhl kompromis - NSA měla odposlouchávat jen hovory podezřelých do a ze zahraničí. Mnoho expertů i to ale považuje za nelegální a po prozrazení tohoto postupu se v prosinci strhl v USA skandál.
Druhý skandál je ještě komplikovanější a pronásleduje špičky Bushovy administrativy od července roku 2003. Jde v něm o prozrazení krytí tajné agentky CIA Valerie Plameové jako odvetu za kritiku irácké války ze strany jejího manžela Josepha Wilsona. Aféra pokřtěná na Plamegate už stála kariéru bývalého šéfa Cheneyho štábu Lewise Libbyho.
Role samotného viceprezidenta zůstávala až dosud nejasná. Až nyní odkryl zvláštní vyšetřovatel Patrick Fitzgerald, který má rozklíčování složitého politického skandálu na starosti, aspoň částečně karty. Při Libbyho procesu, který má začít v lednu, chce Fitzgerald jako důkaz předložit Cheneyho rukou psané poznámky o Plameové k článku jejího manžela, který otiskl The New York Times 6. července 2003, tedy osm dní předtím, než byla agentčina identita prozrazena.
Wilson v článku otištěném v názorové rubrice The New York Times ostře napadl Bushovu vládu, že před invazí do Iráku zveličila zpravodajské informace, zvláště pak iráckou hrozbu zbraněmi hromadného ničení. Wilson se odvolal na vlastní zkušenost z výpravy do Nigeru, kam ho poslala CIA, aby prověřil informace, že odtud chtěl Saddám Husajn nakoupit velké množství obohaceného uranu. Wilsonův závěr zněl: Krajně nepravděpodobné. Přesto se tvrzení o nigerském uranu objevilo v Bushově lednovém Poselství o stavu unie.
Nové dokumenty, které vyšetřovatel Fitzgerald předložil soudu, dokazují, že Cheney věřil, že se o Wilsonovo vyslání do Nigeru postarala jeho manželka. „Udělali už něco takového předtím? Poslali velvyslance, aby se vyptával? To normálně vysíláme lidi, aby za nás dělali takovou práci? Nebo ho jeho žena poslala na výlet?“ napsal si Cheney na okraj článku. Podle dalších dokumentů také Cheney upozornil svého pobočníka, že Wilsonova žena pracuje u CIA.
Z nejnovějšího soudního podání proto vyplývá, že Cheney sehrál klíčovou roli při prozrazení Plameové. Podle CNN je proto pravděpodobné, že si Fitzgerald vyžádá v procesu s Libbym, jemuž za křivou přísahu a lhaní hrozí až 30 let vězení, Cheneyho svědectví.
O tom, že by viceprezident před soudem vystoupil i v jiné než čistě svědecké roli si ale zřejmě nepřátelé zdánlivě „nepotopitelného“ Dicka Cheneyho mohou nechat jen zdát.
