Kolinda Grabarová Kitarovičová (51)- Současná prezidentka, v úřadu je od února 2015. Kandidátka Chorvatského demokratického společenství (HDZ) před pěti lety ve druhém kole porazila těsným rozdílem tehdejší hlavu státu, sociálního demokrata Iva Josipoviče, a stala se tak prvním pravicovým prezidentem země po 15 letech. Nástup HDZ na úkor levice potvrdily také parlamentní volby v letech 2015 a 2016, po kterých se pravice ujala vlády.
- Politička, které se v Chorvatsku familiárně říká jen křestním jménem, během svého prezidentského několikrát vyvolala napětí se sousedními zeměmi. V červnu 2016 se sice v Bělehradu dočkala vřelého přijetí jako host inaugurace svého srbského protějšku Aleksandara Vučiče, o tři měsíce později ale vztahy největších exjugoslávských zemí poznamenaly silné výroky z obou stran. Ty se týkaly jak zločinů spáchaných během konfliktu v 90. letech, tak ještě starších hrůz z dob druhé světové války.
- Velkou vlnu nesouhlasu pak vyvolaly nedávné výroky Grabarové Kitarovičové na adresu sousední Bosny a Hercegoviny. O zemi, kde Chorvaté tvoří asi 15 procent obyvatel, letos v červenci prohlásila, že je to nestabilní stát, který do jisté míry převzali lidé, kteří mají vazby s Íránem a teroristickými organizacemi. Členové tříčlenné kolektivní hlavy bosenského státu reagovali nebývale ostře a označili výroky chorvatské prezidentky za propagandu a fašismus.
- Hlasy asi půl milionů katolických Chorvatů z Bosny, kteří se již řadu let snaží vymanit z federace s muslimskými Bosňáky, často rozhodují o výsledku voleb v Chorvatsku. A Grabarová Kitarovičová o přízeň nacionalisticky orientované skupiny voličů rozhodně stojí, o čemž svědčily i některé výroky během letošní kampaně. "Umím držet v ruce pušku a vím, jak ji použít... Moje návštěvy vojáků v Afghánistánu svědčí o tom, že jsem připravena riskovat za Chorvatsko svůj život," prohlásila například.
- Pozornost budí také aktivitami, které s politikou souvisejí jen nepřímo. Objevuje se na zápasech reprezentace oblečena v typickém červeno-bíle kostkovaném dresu. Ujít si nenechala třeba loňské mistrovství světa ve fotbale v Moskvě. "Doufám, že to posílí hospodářský rozvoj země, zajistí nová pracovní místa a přivede mladé lidi zpět do vlasti," prohlásila po zisku stříbrných medailí prezidentka země, která se potýká s masivním odlivem mladých a vzdělaných lidí do západní Evropy.
- Grabarová Kitarovičová se narodila 29. dubna 1968 v jadranském přístavu Rijeka, jako středoškolačka vycestovala na výměnný pobyt do USA, kde také v roce 1986 maturovala. Ze zámořského pobytu si přivezla dobrou znalost angličtiny a španělštiny, oba jazyky vystudovala na záhřebské filozofické fakultě (1993). V roce 2000 dokončila postgraduální studium mezinárodních vztahů. Hovoří také portugalsky, rozumí německy, italsky a francouzsky.
- Během studií pracovala na ministerstvu školství, v roce 1993 zamířila na ministerstvo zahraničí čerstvě samostatného Chorvatska, ve stejném roce také vstoupila do Chorvatského demokratického společenství. Na ministerstvu prošla několika pozicemi, byla mimo jiné šéfkou severoamerického odboru, v letech 1997 až 2000 působila v nižších funkcích na ambasádě v Kanadě. V roce 2003 byla zvolena poslankyní, mandát ale kvůli angažmá ve vládě nevykonávala.
- Grabarová Kitarovičová je od roku 1996 vdaná, má dceru a syna. Její manžel Jakov Kitarović, který se také angažoval v HDZ, vystudoval elektrotechniku a působil jako vysokoškolský učitel, později ale převzal péči o rodinu.
Zoran Milanović (53) - Někdejší premiér z let 2011 až 2016 se do politiky vrátil po tříleté pauze letos v červnu, kdy ohlásil kandidaturu s podporou opoziční Sociálnědemokratické strany (SDP). Z čela sociálních demokratů odešel Milanović v listopadu 2016, přibližně rok poté, co strana prohrála parlamentní volby a skončila v opozici. Už v lednu 2016 Milanović opustil také post předsedy vlády. Před vstupem do souboje o funkci hlavy státu se věnoval vlastní poradenské firmě.
- O Milanovičově možném návratu do politiky se sice dlouho spekulovalo, on i jeho nejbližší okolí to ale odmítali. "On je tvor politický. Nejsem si ale jistý, že by ho funkce prezidenta bavila," uvedl začátkem roku jeden z jeho blízkých. "To neustálé vytahování Zoranova jména jen ukazuje, jak je na tom politika špatně. On už je přeci přes dva roky mimo ni, a přesto ho stále lákají zpátky. To znamená, že nemají nikoho lepšího," řekl deníku Jutarjni list nejmenovaný Milanovičův přítel.
- Letos v červnu nakonec expremiér lákání podlehl, kromě SPD ho do prezidentských voleb podpořilo také několik menších dnes opozičních stran. "Ještě před třemi roky jsem byl přesvědčen, že kandidovat (na prezidenta) nebudu. Přesvědčila mě ale současná situace v naší zemi. Nemůžete mít přece všechna vejce a k tomu i drůbež v jednom košíku," komentoval Milanović dnešní stav, kdy je HDZ nejsilnější vládní stranou, pochází z ní i prezidentka a její členové ovládají řadu nižších územních celků.
- "Vždycky, když Chorvatské demokratické společenství drželo všechny páky, na tom Chorvatsko nebylo dobře," řekl expremiér, který se v kampani výrazně vymezoval proti současné hlavě státu Kolindě Grabarové Kitarovičové. S političkou, která je z HDZ, se Milanovič střetl ještě jako premiér, jen krátce poté, co se ujala funkce. Nyní Grabarovou Kitarovičovou kritizuje i kvůli tomu, že funkci nevykonává dostatečně důstojně. "Úřadu vrátím jeho důstojnost a slušnost," prohlásil například.
- Zoran Milanović se narodil 30. října 1966 v Záhřebu, jeho otec patřil k funkcionářům komunistické strany. Začátkem 70. let ale musel Milanović starší politiku opustit, protože se zapojil do skupině prosazující větší důraz na postavení chorvatského národa v jugoslávské federaci. Vrátil se po rozpadu Jugoslávie, na rozdíl od syna ale v řadách HDZ. "Vyber si sám, ale v druhém případě tam potkáš víc komunistů," poradil prý synovi, když v 90. letech váhal mezi SDP a HDZ.
- Milanović mladší, který odmítá, že by patřil mezi potomky "rudé šlechty", vystudoval práva a po krátkém angažmá u soudu dostal v roce 1993 práci v diplomacii. Ministerstvo zahraničí mladého chorvatského státu tehdy přijalo na popud prezidenta Franja Tudjmana řadu mladých nadějných zaměstnanců, mezi kterými kromě Milanoviče byla také jeho nynější soupeřka v prezidentských volbách. K jeho prvním větším úkolům patřila účast v misi OBSE v Náhorním Karabachu v roce 1994.
- O dva roky později získal funkci poradce na chorvatském zastoupení při EU a NATO v Bruselu, odkud se v roce 1999 vrátil do Záhřebu, kde se ujal funkce národního koordinátora pro NATO (členem aliance se Chorvatsko stalo v dubnu 2009). Během roku se také zapojil do politiky, když vstoupil k sociálním demokratům. Členství v SDP mu pomohlo mimo jiné k pozici poradce ministra zahraničí, po porážce své strany ve volbách v listopadu 2003 ale musel z ministerstva odejít.
- Po několika letech strávených v aparátu SDP Milanović v květnu 2007 (krátce po úmrtí zakladatele a prvního předsedy strany Ivici Račana) stanul v čele sociálních demokratů. Po poměrně těsné prohře s HDZ na podzim 2007 je o čtyři roky později přivedl k volebnímu vítězství a sám stanul v čele vlády. Za jeho úřadování Chorvatsko mimo jiné v červenci 2013 jako její 28. člen vstoupilo do Evropské unie, což Milanović řadí mezi největší úspěchy kariéry.
- Milanović je ženatý. Manželku Sanju, která je lékařka, poznal během studií, brali se v roce 1994. Mají dva syny.
|
