Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Chorvatsko známé i neznámé. Co víme o zemi milované českými turisty?

Evropa

  11:17
ZÁHŘEB/PRAHA - Čisté moře, dobré jídlo a zpravidla i ceny. Za tím vším každoročně míří na chorvatské pobřeží Jadranu na 800 tisíc Čechů. Chorvatsko je pro české dovolenkáře už dlouhé roky destinací číslo jedna. Co ale skutečně víme o této balkánské zemi? Aktuálně zažívá největší politickou krizi a ve čtvrtek padla vláda.

Mají se turisté bát? Chorvatské politické vody sice zažívají v těchto dnech nebývalou bouři, ty, jež omývají břehy malebného přístavního města Komiža na ostrově Vis, ale dál zůstávají klidné. Ani pád vlády zřejmě sezonu nezkazí. foto: Shutterstock

Nebýt oné modré cedule s dvanáctkou žlutých hvězd, která vítá návštěvníky hned za hraničním přechodem, jeden by mohl zapomenout, že se vlastně Chorvatsko před třemi lety – 1. července 2013 – stalo nejnovějším přírůstkem do evropské unijní rodiny.

A snad mu to ani nelze mít za zlé.

Kontrole na hranici v podobě předložení přinejmenším občanského průkazu se totiž turisté stejně nevyhnou. Chorvatsko dosud není členem schengenského prostoru. A ani po ekonomické stránce nepotkal balkánskou zemi po vstupu do Unie žádný zázrak.

Od vypuknutí světové finanční krize v roce 2008 se Chorvatsko potýkalo s ekonomickým poklesem, poměrně vysokou nezaměstnaností, jež dosahovala ve svém vrcholu takřka 23 procent, a hlubokým zadlužením státní kasy i domácností. Teprve loni se vrátila ekonomika země k celoročnímu růstu – o 1,6 procenta.

Mezi roky 2009 a 2014 se přitom chorvatské hospodářství propadlo dokonce natolik, že obsadilo v EU třetí nejnižší příčku, následováno už jen Kyprem a Řeckem. A nutno podotknout, že nebýt čilého turistického ruchu iv dobách krize, byla by situace zřejmě ještě o dost horší.

Aféra, která položila vládu

Chorvatskem zmítá vládní krize, pod kotel přiložil skandál s lobbistou

Přetrvávající hospodářské problémy se dušovala napravit nová vláda, která se ujala moci letos v lednu, tři měsíce po volbách, jež provázela komplikovaná vyjednávání, a dokonce hrozba nových voleb, pokud nejsilnější strany nenajdou společnou řeč.

Nakonec po dlouhých dohadech v koaliční vládě zasedla společně pravice (HDZ, Chorvatské demokratické společenství) se zcela novým hnutím, složeným převážně z politických nováčků, s nejasnými prioritami v řadě oblastí (MOST).

Tisková konference chorvatského premiéra Tihomira Oreškoviće.
Pláž v Chorvatsku (Ilustrační foto)

Ani ne pět měsíců nato nicméně vzala veškerá kompromisní spojenectví zasvé a Chorvatsko zachvátila nejhlubší politická krize za 25 let jeho novodobé státnosti. Příští týden si Chorvaté připomínají čtvrtstoletí od chvíle, kdy tamní parlament vyhlásil nezávislost na tehdejší Jugoslávii. Stopy po krvavé občanské válce, která po této deklaraci následovala, dnes nicméně turisté nemají zpravidla šanci vůbec postřehnout.

Chystáte se letos na dovolenou k členitému chorvatskému pobřeží? Kupte si v sobotu Lidové noviny - v příloze Relax naleznete podrobného rádce, jenž před vámi předestře pestrou nabídku vyhlášené destinace:

Co dobrého u Jadranu? Více prozradí speciál přílohy Relax sobotních LN.

Bezvýchodná vládní krize vypukla koncem května poté, co chorvatský list Nacional zveřejnil informaci, že se místopředseda vlády a lídr nejsilnější vládní strany HDZTomislav Karamarko kvůli aktivitám své manželky zřejmě dostal do střetu zájmů. Kauza je přitom spjata s kontroverzní privatizací největší chorvatské ropné společnosti INA, v níž postupně od roku 2003 zvětšoval svůj podíl maďarský ropný koncern MOL.

Kvůli machinacím při prodeji státního podílu byl za přijetí astronomického úplatku v hodnotě 270 milionů korun od společnosti MOL již v roce 2012 odsouzen někdejší chorvatský premiér za HDZ Ivo Sanadar. Původně dostal desetiletý trest, po odvolání mu však byl zkrácen na 8,5 roku. Chorvatský stát se dodnes s maďarskou firmou soudí.