Spláchnuto a zapomenuto? Voda je nenahraditelná, vodní toky je potřeba neustále monitorovat |
Nová teritoria jsou naopak převážně venkovská oblast, kde jsou rozlehlé plochy zemědělské půdy, zeleně, mokřadů, hor, parků a řek. Tato oblast by tedy měla představovat „zelené plíce“ Hongkongu. Jenže řeky, které se klikatí tuto sytě zelenou krajinou, ve skutečnosti vydechují značné množství skleníkových plynů, jak vyplývá ze studie 15 místních vodních toků.
Nová teritoria, část Hongkongu. Tato oblast by měla představovat „zelené plíce“ města.
„Vody všech těch řek jsou přesycené třemi hlavními skleníkovými plyny - oxidem uhličitým, metanem a oxidem dusným,“ řekl Derrick Yuk Fo Lai, profesor katedry geografie správy zdrojů Čínské univerzity v Hongkongu. Lai zjistil, že na některých místech byly koncentrace těchto plynů ve vodě čtyři a půlkrát vyšší než koncentrace v atmosféře.
Studie, která zkoumala dopad znečištění vody na emise skleníkových plynů v Hongkongu, naznačuje, že řeky v této oblasti jsou trvalým zdrojem atmosférických skleníkových plynů a mohou přispívat k oteplování klimatu.
„Zjistili jsme, že všechny naše zkoumané řeky by mohly přispívat k emisím skleníkových plynů,“ řekl Lai. Tým zjistil, že čím znečištěnější řeka byla, tím vyšší byly její emise. Hlavními příčinami znečištění řek je odpad vypouštěný z chovů zemědělských zvířat, špatně napojené odpady ve starých budovách a prostory bez kanalizace.
„I když je rozsah uhlíkových emisí z našich řek relativně malý v porovnání s tím, kolik se uvolňuje při spalování fosilních paliv při našich každodenních aktivitách, jejich vliv na celkové množství skleníkových plynů, které Hongkong produkuje, bychom neměli ignorovat a podceňovat,“ dodal Lai.
Řeky v hongkongské oblasti Nová teritoria v tomto ohledu nejsou nijak nezvyklé. Překvapivě jsou vodní toky významným zdrojem skleníkových plynů po celém světě. Odhaduje se, že řeky a potoky uvolňují až 3,9 miliardy tun uhlíku každý rok - to je asi čtyřnásobek množství uhlíku, jaký ročně emituje globální letecký průmysl.
Maďarským vědcům se podařilo zkřížit jesetera s veslonosem. Náhodně tak vznikl rybí hybrid |
Když vezmeme v úvahu relativně malou plochu, jakou řeky na planetě zaujímají, jde o hodně velké množství. Krom toho se odhaduje, že vodní systémy, jako jsou řeky a jezera, přispívají více než 50 procenty metanu, který je v ovzduší a globální emise oxidu dusného z řek přesáhly deset procent lidských emisí tohoto plynu.
Důvodem je, že „do řek se dostává značné množství uhlíku a dusíku z krajiny, kterou odvodňují“, řekla Sophie Comerová-Warnerová, biochemička a výzkumnice Birminghamské univerzity. „Dříve se předpokládalo, že řeky jen přepravují tyto prvky do oceánu, ale nyní víme, že mají vysokou míru biogeochemické reaktivity,“ dodala.
Jinými slovy různé formy uhlíku a dusíku, které stékají do řek, se rozkládají do jiných forem - obvykle prostřednictvím aerobního nebo anaerobního dýchání, při nichž se uvolňuje oxid uhličitý, a může vznikat také metan a oxid dusný.
„Řeky do jisté míry fungují jako zdroj oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry coby přirozená součást ekosystému,“ uvedla Comerová-Warnerová. „Nicméně je pravděpodobné, že se tyto emise zvýšily kvůli stavu, či zdraví řek,“ dodala.
Čím dál tím větším problémem se pak stávají především městské řeky a jejich zvýšené emise. V některých případech vylučují až čtyřikrát více skleníkových plynů než řeky v přírodních oblastech.
