Pátek 23. října 2020svátek má Teodor, Theodor 9 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Čína brojí proti odlivu mozků. ‚Tisíc talentů‘ z ciziny přetahuje za miliony

Mladí čínští vědci (ilustrační). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mladí čínští vědci (ilustrační). | foto: Shutterstock

PEKING/PRAHA Až do 80. let nesměli Číňané studovat za hranicemi. Dnes jich však každoročně odjíždí do ciziny za vzděláním statisíce. Část se přitom už nikdy nevrátí. Peking však brojí proti odlivu mozků nebývalou štědrostí.

Zná to až příliš dobře asi drtivá většina mladých vědců na světě. I ti nejnadanější. Hodiny a hodiny strávené nad prací, mizerný plat, a nadto nikdy nekončící boj o granty.

Tedy pravděpodobně všichni vyjma mladých čínských vědců se zahraničními tituly. Těch, kteří podlehli lákavým nabídkám z Pekingu, aby se vrátili do vlasti. Příliš štědrých na to, odmítnout je.

Návrat k Pekingu

Mladý biolog Čchen Siao-wej si na plat na Michiganské univerzitě stěžovat nemohl. Spokojeně žil v USA i se svojí rodinou celé roky. Přesto v roce 2014 přijal nabídku Pekingské univerzity a ze Spojených států nadobro odjel. Tak jako i další rodilí Číňané s tituly z ciziny a slibnou kariérou.

Čchen Siao-wej dostal od čínské vlády na svůj výzkum v přepočtu 36,6 milionu korun. K tomu násobek platu čínských kolegů a řadu dalších benefitů – od hrazeného ubytování přes pojištění až po garantované pracovní uplatnění pro partnera.

Čchen Siao-wej je totiž jedním z mladých čínských odborníků, které na nebývale velkorysou nabídku „ulovila“ vláda v Pekingu ve snaze zabránit roky trvajícímu odlivu mozků z říše středu.

Až do 80. let nesměli Číňané studovat za hranicemi. Dnes jich však odjíždí do ciziny za vzděláním každoročně statisíce. Ve školním roce 2014/2015 to bylo přes 300 tisíc Číňanů jenom v USA. Většina z nich se sice vrátí zpět do vlasti poté, co získá titul, dlouhodobě však Peking přichází o ty nejlepší z nejlepších, zvlášť o ty s praxí z vědních oborů nebo inženýrství.

V průběhu let se počet návratů rodilých Číňanů po studiích zpět do vlasti zvýšil. Zatímco ještě v roce 1996 právě v těchto kýžených oborech na 98 procent Číňanů s tituly z amerických univerzit i pět let od ukončení studia zůstávalo v USA, o 10 let později to bylo podle agentury AP už jen 85 procent. I tak jde o vysoké číslo.

Čínský jüan.
Čínský ministr zahraničí Wang I.

Milionový vstupní bonus

Ve světle sociálních změn v bohatnoucí čínské populaci i stále ambicióznějšího postavení Číny na globální scéně se proto v roce 2008 v režii vlády zrodil program známý jako Tisíc talentů. Reflektuje přitom mnohem širší rozměr snahy o zásadní posun – od kopírování cizích technologií k vlastnímu výzkumu a vývoji.

Program cílí na rodilé Číňany a odborníky s čínskými kořeny (v souladu s prosazovaným principem jedné Číny tam Peking řadí i vědce s kořeny v Hongkongu, Macau či na Tchaj-wanu). Od roku 2011 ale existuje i podkategorie pro ty, kdo žádné vazby na Čínu nemají. Jenom vstupní bonus přitom může dosáhnout v přepočtu až 3,66 milionu korun. A to už je pro mnohé badatele důvod, proč zvážit angažmá v Číně.

Podle oficiálních statistik Pekingu se od roku 2008 takto podařilo přetáhnout z ciziny na 6000 odborníků na poli vědy a technologií, školství nebo průmyslu. Očekává se přitom od nich, že zvednou úroveň výzkumů a zformují nové generace domácích talentů. Do značné míry je však tato praxe jen rychlou a nejméně bolestivou náhradou za komplexní reformu školství – byrokratického a silně zpolitizovaného systému vzdělávání v zemi s vládou jedné strany.

Nelze ovšem přehlédnout, že proti privilegované vrstvě odborníků „přetažených“ z ciziny panuje jistá rivalita a nevraživost ze strany jejich domácích kolegů. S tituly z čínských univerzit totiž dostávají násobně menší plat a netěší se takovým výsadám. Silným argumentem pak byl loňský zisk Nobelovy ceny za výzkum léku na malárii. Získala ji totiž chemička a farmakoložka Tchu Jou-jou. Stala se tak prvním vědcem z Číny, který toto nejprestižnější ocenění dostal za výzkum uskutečněný na domácí půdě a který nikdy nestudoval v cizině.

Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky

Plíseň, černý banán, nahnilé ovoce. Zkažené potraviny nezpůsobí jen bolení břicha

Aleš Rajch, vedoucí Ústavu konzervace potravin na Vysoké škole... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sklenice s marmeládou plná plísně, nahnilé jablko či zčernalý banán. To vše obvykle představuje jasné varování před...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

Genetika rasové i národovecké mýty boří. „Z čistě genetického  hlediska je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Prodávám různě otevřené kalhotky. Zachraňují manželství, říká návrhářka

Módní návrhářka Tereza Vu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ateliér módní návrhářky Terezy Vu jemně voní drahými svíčkami a na ramínkách ovázaných stuhou visí ručně vyrobené a...

Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy
Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy

Chvíle strávené nad knížkou jsou pro děti velmi důležité. Pořiďte dětem adventní kalendář plný kouzelných vánočních příběhů. Zkraťte si čekání na...