Současný, v pořadí čtrnáctý, tibetský dalajlama začátkem dubna navštívil Indii. Na cestě, pro kterou si vyhradil časové rozmezí od 4. do 13. dubna, zavítal do Arunáčalpradéše, sporného území v Himálaji, které si nárokuje jak Indie, tak Čína - podle té je součástí jižního Tibetu. Na tomto území dalajlama navštívil klášter Tawang, který je tradičně spjatý s úřadem dalajlamů.
Dalajlamovu návštěvu tohoto území čínská vláda odsoudila, uvedla, že bude mít „velmi negativní vliv“ na indicko-čínské vztahy, vyzvala Indii aby neškodila „klíčovým zájmům Číny“ a aby se „nevměšovala do vnitřních záležitostí Číny“. Indická strana posléze na oplátku vyzvala čínskou, aby se „nevměšovala do vnitřních záležitostí Indie“.
Není to poprvé, co dalajlama zavítal do Arunáčalpradéše, neobvykle ostrou reakci si ale tentokrát nejspíše vysloužila ta okolnost, že dalajlama stárne a spor o jeho následníka se tak přibližuje.
Dalajlama je tradiční vůdce buddhistické sekty gelugpa, která má následovníky především v Tibetu a Mongolsku. Dalajlamův vliv přinejmenším v Tibetu ale přesahuje postavení „pouhého“ duchovního. Pro čínský režim - přestože se současný dalajlama politické funkce formálně vzdal v roce 2011 - představuje přímou konkurenci, co se spravování Tibetu týče.
Mao Ce-tung.
Zajímavá na dalajlamově návštěvě Indie byla jeho výzva ke Komunistické straně Číny (KS Číny). Ta by podle něj měla „najít reinkarnaci předsedy Mao Ce-tunga“ - spoluzakladatele ateistické KS Číny. Co může znít jako vtípek od jednaosmdesátiletého duchovního je ale reakcí na existující „problém“, kterým je tibetský buddhismus v Číně a instituce lámů. Jak už to s některými vtipy bývá, i tento je třeba nejdříve vysvětlit, než „humor“ vystoupí na povrch.
Tibetští lámové bývají ostatními duchovními uznáváni jako reinkarnace předchozích lámů (neboli tulka) a tedy „žijící buddha“ (chuo-fo). Nejznámějším příkladem je právě dalajlama - toho musí jako reinkarnaci předchozího dalajlamy rozeznat duchovní označovaný jako pančhenlama, jehož převtělení zase vybírá žijící dalajlama. Podobné rozpoznávání funguje také v další hierarchii tibetských duchovních.
I přes vytrvalou snahu rozbít „přežitky a pověry“ se lámové v Tibetu často těší větší úctě než političtí představitelé a fungují jako společenští vůdci. Víra v reinkarnaci těchto společenských vůdců potom protahuje „problém“ i do dalších generací - je těžké se zbavit vlivu lámů, kteří se neustále znovuzrozují a jsou znovu prohlášováni lámou.
Spor o nástupnictví
V roce 1989 zemřel desátý pančhenlama a tak povinnost najít jeho „převtělence“ připadla na současného dalajlamu. Ten s pomocí mnichů žijících v Tibetu vybral v roce 1995 šestiletého chlapce. Chlapec ale záhy zmizel (oficiálně kvůli riziku únosu „vzbouřenci“) a Čína na jeho místo dosadila vlastního kandidáta. Ten je názorově spřízněn s KS Číny.
Dalajlama se těší na setkání s Trumpem. Do USA chce jet brzy po jeho inauguraci |
Co se stalo s „původním“ pančhenlamou není známo. Podle čínských úřadů žije pod ochranou vlády „normální, šťastný život a nechce být nikým rušen“. V současnosti by mu ale mělo být 28 let a stále „žije pod ochranou“, přestože podle čínského práva má ochranná vazba končit v 18 letech. Podobně nejasný je osud mnichů, kteří pomohli pančhenlamu vybrat.
Komunistická strana Číny tak zjevně chce, aby dalšího dalajlamu vybral její vlastní kandidát. V roce 2007 navíc Státní úřad pro náboženské záležitosti vydal závazná pravidla, podle kterých se mohou lámové převtělovat. Pro to, aby jejich reinkarnace nebyla nezákonná, musí oni, nebo klášter či organizace, pod který spadají, vyřídit množství formulářů a splnit množství požadavků. Na první pohled se jedná až o kafkovsky absurdní nařízení, které vyhlásila formálně ateistická KS Číny, jde ale samozřejmě o politický krok.
„Převtělenec“ například musí dle nařízení uznávat „územní a národnostní jednotu Číny, harmonii společnosti a náboženství“, nesmí být podporován cizí vládou ani organizací a nesmí obnovovat „již překonaná feudalistická privilegia“. Jeho znovuzrození musí v ČLR schválit příslušný výbor, jinak mu a dalším „odpovědným“ hrozí trestní stíhání. Nařízení zjevně míří i na současného dalajlamu a otázku jeho nástupnictví.
Váš prezident nemá o Tibetu správné informace, říká neteř lámy, který zemřel v čínském vězení |
Dalajlama výzvou k tomu, aby KS Číny nejdříve našla „převtělence Mao Ce-tunga“ (a také dalších vůdců), reaguje právě na tuto snahu čínských vůdců omezit náboženský vliv a rituály státní byrokracií. Přitom KS Číny, jejíž členové mají být ateisté (nedávno to bylo znovu zdůrazněno), usiluje o kontrolu náboženských praktik, které formálně neuznává. Podle dalajlamy by měla KS Číny nejdříve uznat teorii převtělování, teprve potom může rituály s tím spojené upravovat.
Sám dalajlama také v nedávné době naznačil, že může být i posledním dalajlamou, tedy že se nechystá převtělovat dále do tohoto úřadu. Návštěva Arunáčalpradéše zase může značit, že se chystá znovuzrodit mimo Čínu - dalajlamové již dříve na sklonku života navštěvovali místa, kde byli později nalezeni jejich nástupci. Podle buddhistických tradic je vysoce postaveným lámům přisuzována schopnost (narozdíl od běžných smrtelníků) kontrolovat okolnosti svého znovuzrození.
Toto dalajlamovo rozhodnutí bude mít konkrétní politický dopad. KS Číny dává dalajlamovi najevo, že jaksi není na něm, zda, kdy a kde se chystá znovu objevit.
V ČLR přitom teoreticky funguje svoboda náboženského vyznání a stát se již v roce 1982 ve známém „dokumentu 19“ (š’-ťiou-chao wen-ťien), který vydal Ústřední výbor KS Číny, zavázal k „respektu a ochraně náboženské svobody“. To bylo chápáno jako jakési sypání si popele na hlavu a „poučení z chyb“ z období Velké kulturní revoluce. Zdá se, že alespoň při zběžném pohledu stále existují rozpory mezi teorií a praxí.
