Lidovky.cz: Jakou roli v celé situaci na Korejském poloostrově hraje Čína? Pro Severní Koreu je hlavním obchodním partnerem, ale zároveň není spokojená s režimem, který nechce poslouchat a dělá si vše po svém.
Pro Čínu je to prekérní situace. Jejím cílem je udržet samostatnou KLDR. Není v jejich zájmu, aby se sjednotila s Jižní Koreou. Znamenalo by to, že by Američané třeba na poloostrově zůstali a pak by byli v podstatě až na čínských hranicích. Čína nikdy nepůjde do akce, která by narušila stabilitu režimu a ohrozila jeho přežití. Na druhou stranu současné činy režimu ohrožují čínské zájmy z druhé strany. Snahy o vlastnictví jaderné zbraně jsou pro Američany ospravedlněním přítomnosti v regionu a rozmístění protiraketového systému THAAD v Jižní Koreji, proti němuž Čína protestuje. Tyhle dvě pozice proto musí Čína vyvažovat.
KDO JE JAN BLINKAJan Blinka je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky. Zaměřuje se především na zahraničněpolitické dění na Korejském poloostrově a speciálně na vnitropolitický vývoj v Severní Koreji. Důležitou součástí jeho expertizy je i dynamika regionálních konfliktů právě ve východní Asii, ale také na Kavkaze. To je také hlavním předmětem jeho vědeckého snažení na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako doktorand. Praktické zkušenosti sbíral také v diplomatických kruzích a státní správě. Pracoval pro Kancelář prezidenta republiky, Stálou misi ČR při OSN v Ženevě či Ministerstvo průmyslu a obchodu. Pracoval také v mezinárodní neziskové organizaci Člověk v tísni. |
Lidovky.cz: Měla by přitom Čína potenciál donutit KLDR přestat s jaderným programem?
Nemůže do KLDR jít tvrdě, protože by to ohrozilo přežití režimu. Pak to vypadá tak, že Čína oficiálně podporuje sankce a sama je zavádí. Na zemi to však úplně tak není. Jsou například fotografické důkazy, jak přes hranice z Číny do Severní Koreje převáží velká elektronika, například televizory. I přes čínskou podporu sankcí čínsko-korejský obchod narůstá, za poslední půlrok o desítky procent. Čína by mohla Severní Koreu donutit ustoupit, ale dosud nevyčerpala všechny své možnosti.
Lidovky.cz: Co je nejhorší možný scénář v očích Číny? Pád Kimova režimu?
Pokud by se podařilo udržet samostatný severokorejský stát, pak by to pro Čínu nebyla katastrofa. Ale bála by se jakékoliv nestability, která by mohla vyvolat velkou vlnu migrace jejím směrem.
Lidovky.cz: Kdyby došlo ke skutečné konfrontaci mezi KLDR a USA, uzavřela by Čína hranice? Jak by se zachovala?
Je určitě pravděpodobné, že by posílila hranici a více ji hlídala. Někteří experti říkají, že by Čína v případě nepokojů nestála pasivně na hranici a přešla by ji. V takovém případě by se snažila nad svým sousedem převzít správu. Tehdy by se ze Severní Koreje mohl stát takový čínský protektorát. Podpořili by třeba nějakou spřátelenou frakci a do čela státu dosadili své lidi. Vše by ale záviselo na Američanech a jejich postoji.
Lidovky.cz: Co se dá očekávat, že se stane v následujících dnech a týdnech?
Nestane se nejspíše nic, pokud Amerika nepřijde s nějakou opravdu novou politikou. Očekával bych, že KLDR bude pokračovat ve vývoji jaderných zbraní i balistických střel a záleží na reakci USA. Neříkám, že přijímání nových a nových sankcí nemůže mít žádný vliv, ale není to nic nového. Severní Korea nezmění pozici jako první. Je to na ostatních, aby udělali něco jinak, na Spojených státech a Číně.
Lidovky.cz: Jak moc reálné je ohrožení Spojených států ze strany KLDR? Dovedete si představit možnost, že by režim Kim Čong-una použil jadernou zbraň?
Představit si to možné je. Ale není to nic, co by chtěli opravdu udělat. V žádném případě by z toho v otevřeném konfliktu nemohli vyjít bez porážky. Současná situace je jako ukazování svalů a „tvrďáckého“ postoje. Ve skutečnosti by při použití byli sami proti sobě. V odvetném útoku by Američané neměli problém režim odstranit a určitě by nepřežil. Severní Korea není sebevražedná. Sama říká, že nepoužije jaderné zbraně první. Jedině jako reakci na americký útok.
Rakety ‚dopadnou za 1065 sekund‘. KLDR chce do týdne připravit plán útoku na Guam |
Lidovky.cz: Je možné brát i komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa o „ohni a zuřivosti“ jen jako ukazování svalů?
Je to svým způsobem skutečně hra eg. Trump říká, jak už skončilo „strategické vyčkávání“ jeho předchůdce Baracka Obamy a bude teď strašně tvrdý a opře se do toho. Reálně ale naopak v Obamově strategii pokračuje. Zvyšuje mezinárodní nátlak a čeká na to, že KLDR udělá první krok a řekne, že se vzdává jaderných zbraní a chce jednat. Jen k tomu přidává tvrdší rétoriku.
Lidovky.cz: Proč KLDR tak lpí na jaderných zbraních?
Je to jeden ze základních stavebních prvků strategie přežití severokorejského režimu, jak navenek, tak i dovnitř. Je to udržení režimu, zisk podpory obyvatel a náklonnosti armády, která má v KLDR klíčovou pozici. Legitimizuje to režim v očích veřejnosti. Navenek navíc díky jaderným zbraním může Severní Korea patřit do elitního klubu několika zemí, které je mají v držení. KLDR je s 25 miliony obyvatel stát střední kategorie s chabým a nerozvinutým hospodářstvím. Díky jaderným zbraním může jednat s největšími hráči na světě a stává se z něj velmoc.
  |
Lidovky.cz: Existují například názory, že kdyby Ukrajina nepřišla v devadesátých letech o jaderný arzenál, nikdy by nedošlo k ruské intervenci a nebyla by takto rozvrácenou zemí. Severní Korea se podle takových hlasů jednoduše obává stejné věci. Nejsou proto ty zbraně primárně prostředkem odstrašování jejích nepřátel?
Ano, Severní Korea se cítí dlouhodobě ohrožena Spojenými státy. Korejská válka podle ní v podstatě stále trvá. Vzala si proto příklad třeba z osudu Saddáma Husajna nebo Muammara Kaddáfího. Viděli, že si tito diktátoři nástroj odstrašování, tedy jaderné zbraně, neobstarali a špatně skončili. Kromě toho Severní Korea nemá prostředky na budování velké konvenční armády. I když na zbrojení dává skoro čtvrtinu HDP ročně, asi 3,5 miliardy dolarů, nemůže se rovnat Jižní Koreji, která dává desetkrát více, a už vůbec ne USA, jejíž obranný rozpočet je přes půl bilionu dolarů. Nemohou si dovolit budovat konvenční armádu a investicí do jádra se mohou ochránit stejně dobře.
Lidovky.cz: Jaký vliv na současnou situaci ve vztazích KLDR a USA má osoba Kim Čong-una? Co kdyby se režim změnil?
Jeho pozice má na vše zásadní vliv. Pro Kim Čong-una je těžké změnit současný postoj, i kdyby chtěl. Na aktuální pozici, kdy jsou USA hlavním nepřítelem, Jižní Korea je viděna jako vazal USA a „podřadná Korea“, je postavena legitimita režimu. Severokorejci jsou viděni jako ti jediní správní Korejci, v nichž přetrvává čistá korejská krev. Režim dlouhodobě buduje vlastní mytologii. Změna režimu by proto mohla vést k jiné rétorice, oteplení vztahů s Jižní Koreou. Kim Čong-un by to ale obyvatelům vysvětlit nedokázal. Takže by záleželo, co by přišlo po něm.
Lidovky.cz: Byla by změna režimu dostatečnou odměnou pro riskování nějaké vojenské akce ze strany Američanů?
Důležité je, co by znamenalo řešit něco vojensky. Může to být něco podobného jako v Sýrii. Mohou poslat pár raket a snažit se zničit sila a odpaliště raket. To by mohlo stačit a nemuselo by dojít k žádné další intervenci ani změně režimu. To je však nerealistická představa, protože jaderná sila jsou schovaná ve skalách, Severokorejci mohou mít i nějaká, o kterých se neví, a navíc mají i mobilní odpaliště. Zřejmě by proto přežila alespoň některá zařízení KLDR.
Tohle je navíc nejumírněnější vojenské řešení, které však stále nevylučuje další růst napětí. Severokorejci by mohli přinejmenším reagovat ostřelováním jižního souseda, nějakých ostrovů, nebo potopit nějakou loď jako v roce 2010. Američané by sice rádi viděli změnu režimu, ale za jakou cenu?
Lidovky.cz: Mohou na to jít nějakou nevojenskou cestou?
Mohou dát Severokorejcům více informací, vysílat korejsky rozhlasem. Mohou podporovat více Severokorejce, kteří jsou v zahraničí, a vytvářet jakýsi disent.
Lidovky.cz: A to se nějakým způsobem děje?
Děje, ale není to součástí politiky a velké strategie vůči KLDR. Američané nepracují záměrně a cíleně, aby ten režim změnili touto cestou.
