AI model Deepseek
Čína a inovace. (13. března 2025)
Čínský startup uvedl v lednu na trh konkurenceschopný jazykový model umělé inteligence. Nejen, že chatbota vytvořil za nesrovnatelně nižší náklady, než jaké uvádějí americké firmy při vývoji obdobných systémů. Také má nižší nároky na spotřebu energie než například americký ChatGPT.
Firma ohromila Silicon Valley tím, že používá starší čipy od výrobce Nvidia. To dopadlo i na ceny akcií velkých amerických technologických společností. Investoři začali mimo jiné pochybovat o vysokém ocenění akcií technologických společností, jako je právě Nvidia.
Nástup konkurence do amerického rybníčku umělé inteligence potvrdil i prezident americké společnosti Microsoft Brad Smith. Čína podle něj ve vyspělých technologiích dohání Západ. „Upřímně si myslím, že jedním z nebezpečí je to, že lidé, kteří do Číny moc často nejezdí, si myslí, že Čína zaostává,“ řekl Smith na konferenci Web Summit v Lisabonu.
A Deepseek není jedinou velkou snahou vyrovnat se americkému Silicon Valley. Čínský technologický gigant Alibaba minulý čtvrtek představil svůj nejnovější model s umělou inteligencí a pochlubil se tím, že svými schopnostmi překonává konkurenci.
Loga Deepseek a ChatGPT
Nejrychlejší vysokorychlostní vlak
Na přelomu roku čínští strojní inženýři odhalili prototyp nejrychlejšího vlaku planety. Jedná se o model CR450 a podle tamního ministerstva dopravy dosáhl zkušební rychlosti až 450 kilometrů za hodinu, provozní pak o 50 kilometrů za hodinu méně. Jeho současný starší bratr – model CR400 jezdí rychlostí 350 kilometrů za hodinu.
Během posledního desetiletí se Čína stala nepopiratelným světovým lídrem v rozvoji železniční dopravy. Vybudovala tisíce kilometrů nových tratí, které aktuálně sahají do téměř každého koutu země. Podle čínského ministerstva dopravy železniční síť pokrývá více než 160 tisíc kilometrů, z toho přes 46 tisíc kilometrů tvoří vysokorychlostní tratě.
Vysokorychlostní železnice se v rozlehlé zemi osvědčuje jako efektivní alternativa letecké dopravy na vzdálenosti do tisíce kilometrů. Asijské železnice jsou průkopníky hlavně díky japonským vlakům šinkansen. Od 80. let do výstavby moderních železnic s vysokou kapacitou investovala mimo Asii i Evropa například francouzskými rychlovlaky TGV (Train à grand vitesse).
The new high-speed train CR450 ,450km/h. The actual commercial operating speed is only 400km/h. https://t.co/yvw1oLfhyK
Největší vodní přehrada
V Tibetu na řece Jarlung Cangpo (v Indii je užíván název Brahmaputra) vyroste největší vodní elektrárna na světě. Z přehrazení řeky panují obavy nejen tam, ale i v Bangladéši. Stavba elektrárny se dotkne milionů lidí, Peking zatím neoznámil, kolik jich vysídlí.
Nová elektrárna by mohla generovat třikrát více energie než dosud největší přehrada Tři soutěsky. Čína projekt, který poprvé oznámila v roce 2020, vychvaluje hlavně z důvodu vize uhlíkové neutrality a tvorby pracovních míst v Tibetu. Projekt má ale velký háček. Vědci upozorňují na hrozbu sesuvů půdy, neboť řeka teče strmou a úzkou soutěskou na hranici tektonických desek.
Hlavním problémem je ale nevole samotných Tibeťanů. Výstavba obřího komplexu je donutí k vystěhování. Přehrady jsou podle nich posledním příkladem vykořisťování jich a jejich půdy ze strany Pekingu. Ten však protestující pozatýkal a podle BBC byli někteří zbiti a vážně zraněni.
Bezmála tři tisíce kilometrů dlouhá řeka Jarlung Cangpo pramení v Himálaji a následně jako Brahmaputra protéká Indií a Bangladéšem, než se vlévá do Indického oceánu. Tyto státy mají obavy, že přehrada změní dolní tok řeky. Indie se bojí bleskových povodní, pokud Čína pustí vodu najednou, nebo nedostatku vody, jestliže Peking odkloní celý tok řeky.
Obojživelná válečná loď
Ve světle rostoucího geopolitického napětí Čína nezanedbává ani svou obranu. Koncem roku 2024 představila největší obojživelnou loď na světě. Stroj se jménem S’-čchuan má výtlak 40 tisíc tun a je vybaven elektromagnetickým katapultem, který umožní start stíhaček přímo z paluby. Právě kvůli katapultu mohou z lodě startovat těžší letouny nesoucí více paliva, čímž se rozšíří jejich dolet i dosah lodi jako bojové platformy.
Podobný systém najdeme pouze na jednom plavidlu, a to na nejnovější letadlové lodi amerického námořnictva USS Gerald R. Ford. Čína se svou modernizací největších námořních sil na světě snaží demonstrovat moc a dohnat vojenskou převahu USA, uvádí CNN.
K takovému poměřování sil skrze své námořnictvo došlo, když do výlučné ekonomické zóny Austrálie znovu vpluly tři čínské vojenské lodě, které minulý rok prováděly cvičení s ostrou střelbou v Tasmanově moři. Fregata Cheng-jang, křižník Cun-i a zásobovací tanker Wej-šan-chu byly spatřeny zhruba 296 kilometrů východně od přístavu Hobart na ostrově Tasmánie.
Podle analytiků Peking zkouší, co všechno si v době Trumpova zpochybnění tradičních spojenectví může dovolit. „Čína využívá tohoto okamžiku, aby řekla: Podívej se, Austrálie, vždyť jsi úplně sama. Kde jsou Spojené státy? Můžeme to udělat, kdykoli budeme chtít. Nic s tím neuděláte. Spojené státy s tím nic neudělají, protože jsou zaneprázdněny bořením světového řádu,“ komentoval pro BBC odborník na tichomořský region Mihai Sora z australského think-tanku Lowy Institute.
Největší obojživelná loď na světě se jménem S’-čchuan v čínském přístavu. (13. března 2025).
„Umělé slunce“ k výrobě energie
Čínští vědci vytvořili před čtyřmi lety reaktor, který má simulovat procesy, k nimž dochází ve Slunci, a vyrábět tak levnou a ekologickou energii. Reaktor by měl po zažehnutí fúze produkovat více energie, než sám spotřebuje na svůj provoz.
Proces ale není jednoduchý. Zatímco ve Slunci fúzi umožňuje kombinace extrémní gravitace a vysoké teploty, na Zemi nelze na gravitační síly v takové míře spoléhat. Proto musí teplota v reaktoru přesáhnout sto milionů stupňů Celsia, a zároveň je nezbytné zajistit stabilitu celého procesu.
V půlce ledna tento reaktor zaznamenal nový rekord, když se fyzikům povedlo stabilizovat reakci na dobu skoro osmnáct minut. Podle Čínské akademie věd jde o výrazný posun. Starý rekord z roku 2023 měl totiž hodnotu necelých sedm minut, takže byl čas stabilizace více než zdvojnásoben.
Pro představu laika – ohřev, ke kterému v reaktoru dochází, se po dosažení tohoto milníku rovná výkonu přibližně 140 tisíc domácích mikrovlnek. Pokud by se podařilo technologii ovládnout, byl by to recept na většinu problémů, od klimatické změny přes nedostatek ropy až po znečištění ovzduší.
Čínský reaktor přezdívaný „Umělé slunce“. (13. března 2025)
