Uživatele sociálních sítí nedávno zaujaly snímky nových čínských plavidel určených k přesunu těžké vojenské techniky. Skutečnost, že lodě měly dlouhé výklopné mosty, podle armádních expertů naznačovala, že je Peking hodlá použít pro případnou invazi na Tchaj-wan.
Obavy z vojenské akce proti ostrovnímu státu vyvolala i přítomnost čínských lodí a balonů v jeho okolí. Invaze by však byla vzhledem k poloze Tchaj-wanu nákladná a pro čínskou armádu bez praktických bojových zkušeností velmi obtížná. Peking se tak může rozhodnout sáhnout k opatřením, která nevyžadují tak násilné postupy.
Čína může ostrov prakticky odříznout od světa účinnou blokádou. K dispozici má největší loďstvo na světě. I když USA stále mají více letadlových lodí, Čína těží z řady menších plavidel. Má více než 370 lodí, podle zprávy amerického Kongresu v roce 2030 navýší jejich počet na 425, což je o třetinu více, než kolik má americká flotila.
Čína může prostřednictvím svých válečných lodí ostrov obkroužit a zároveň si udržovat odstup od tchajwanského pobřeží, aby se vyhnula pobřežním protilodním střelám, uvádí list The Wall Street Journal. Současně její úderná skupina letadlových lodí pravděpodobně zaujme pozice jihovýchodně od Tchaj-wanu, odkud může vypouštět stíhací letouny J-15, aby zastrašila a odradila americké a jakékoli jiné síly.
Čínské vzdušné síly jsou též početné. Disponují přibližně 1 900 stíhačkami a 500 bombardéry a podle Pentagonu mají více než 3 000 raket schopných dosáhnout Tchaj-wanu. Na počátku blokády by zřejmě Čína podnikla letecké údery na tchajwanskou infrastrukturu, včetně vojenských zařízení, přístavů, letišť a energetických terminálů.
V rámci přerušení dopravního spojení by Čína mohla do tchajwanských přístavů klást miny a zablokovat přístupové body svými nákladními a výletními loděmi. Peking by pravděpodobně i přerušil podmořské internetové kabely pro omezení komunikace na ostrově.
Obavy z Trumpa
Palčivou otázkou je reakce současného vedení USA, které už naznačilo Evropě, že v případě horkého konfliktu by ji nechalo na holičkách. Tchajwanci se obávají, že by to mohlo platit i v jejich případě. „Naše nejhorší noční můra, co se týče blokády, ve skutečnosti vychází z amerického izolacionismu, kdy se USA rozhodnou zcela se stáhnout z problematiky Tchajwanského průlivu,“ uvádí bezpečnostní analytik Chuang Čchun-tching z tchajwanskou armádou podporovaného Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti.
„Nikdy se k tomu nevyjadřuji. Nechci se k tomu vyjadřovat, protože se do takové situace nechci nikdy dostat,“ odpověděl americký prezident Donald Trump na otázku, jaká bude jeho politika v případě, že Čína se rozhodne vzít si Tchaj-wan silou. Šéf Bílého domu znepokojil Tchajwance i svými obviněními, že jejich čipový průmysl vedl ke zmizení toho amerického, a výčitkou, že neplatí USA za obranu.
Účinná karanténa
Tchaj-pej už varoval, že blokádu by hodnotil jako válečnou agresi a přistupoval by tak k ní. Pokud by tedy Čína nechtěla riskovat vojenský konflikt, nabízí se možnost „karantény“ Tchaj-wanu.
Pekingu by stačilo jen vyhlásit nová celní pravidla vyžadující inspekce lodí plujících na Tchaj-wan, případně jen do jeho největšího přístavu. Nemusel by přitom využít své válečné lodě, ale jen rozsáhlou flotilu čínské pobřežní stráže. Účinná by byla i hrozba přepravním společnostem, že pokud se nepodřídí, zamezí jim ve vstupu do Číny.
Narušení dovozu klíčových produktů by na Tchaj-wan těžce dopadlo. Je totiž z 96 procent závislý na dovozu energie – ropy, uhlí i zemního plynu. Dováží také přibližně 70 procent potravin.
Australian Strategic Policy Institute (ASPI) podotýká, že karanténa by vystavila ostrovní stát a jeho mezinárodní partnery obtížnému dilematu. Pokud by se pokusily vojenskými akcemi zastavit plavidla čínské pobřežní stráže, Peking by to mohl označit za eskalaci a Tchaj-wan se Západem by působily jako iniciátoři vojenského konfliktu. Pokud by však neučinily nic, Čína by pokračovala ve své taktice „krájení salámu“, kdy si nárokuje stále víc a víc. Jí uvalená omezení by se mohla proměnit až v blokádu.
ASPI poukazuje, že v případě karantény může Peking poměrně snadno ustoupit, aniž by ztratil tvář a vyvolal hněv nacionalistů. Méně tím riskuje též vojenský konflikt s USA. Proto se vnější pozorovatelé domnívají, že spíše než rovnou k blokádě Čína přistoupí k méně výbušné akci.
