Rozpory mezi oběma zeměmi vyvolalo prohlášení japonské premiérky Sanae Takaičiové, která začátkem měsíce uvedla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit Japonsko a vyvolat jeho vojenskou reakci.
Mluvčí japonské vlády Minoru Kihara v úterý uvedl, že doporučení o bezpečnosti vydala jeho země „na základě celkového posouzení politické a bezpečnostní situace v dotyčné zemi a regionu“.
Zástupce čínského ministerstva zahraničí Liou Ťin-sung při jednání se svým japonským protějškem Masakiem Kanaiem zopakoval námitky proti výroku japonské premiérky. Vyzval Tokio, aby tyto výroky odvolalo, což Takaičiová už dříve odmítla.
Čínské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že „vláda vždy chránila a bude i nadále chránit bezpečnost cizích státních příslušníků v Číně v souladu se zákonem“.
Peking podal minulý týden proti výrokům premiérky oficiální protest. Čínské ministerstvo obrany zároveň varovalo, že pokud Japonsko použije vojenskou sílu při konfliktu o Tchaj-wan, bude to mít pro Japonsko následky.
„Pokud se japonská strana nepoučí z historie a odváží se riskovat nebo dokonce použít sílu k zasahování do tchajwanské otázky, utrpí pouze drtivou porážku od ocelově odhodlané Lidové osvobozenecké armády a zaplatí za to vysokou cenu,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Pin.
Čínské ministerstvo zahraničí v minulém týdnu doporučilo občanům země, aby se v blízké budoucnosti vyhnuli cestám do Japonska, proti čemuž se v úterý Tokio ohradilo.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
