Tisková agentura AFP dříve informovala, že Putin navrhl setkání se Zelenským v ruské metropoli, když v pondělí hovořil s Donaldem Trumpem. „Jakou reakci mohl čekat?“ komentoval situaci pro zpravodajství BBC Zelenského poradce. Ukrajinci to za souhlasu západních lídrů okamžitě odmítli.
Podle komentáře BBC by Zelenského cesta do hlavního města země, jejíž armáda už léta zabíjí jeho spoluobčany vypadala v mnoha ohledech zcela špatně – nehledě k zjevným bezpečnostním obavám o hlavu ukrajinského státu.
Přestože Zelenskyj opakovaně prohlásil, že osobní setkání s Putinem je cestou vpřed, toto setkání se musí nejen podle názoru Ukrajinců konat v neutrální zemi.
Putin svým návrhem vlastně jako by řekl ne summitu, aniž by ho vyslovil. A možná se tak snaží v očích Donalda Trumpa svalit vinu za neuskutečnění schůzky na Zelenského.
Začínají se ale objevovat nápady na schůdnější variantu. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, že by se připravovaná schůzka mohla konat v neutrálním Švýcarsku. Šéf tamní diplomacie už Putinovi vzkázal, že dostane imunitu před zatykačem Mezinárodního trestního soudu. Jako další možná místa se zmiňují Vídeň či Budapešť.
„Rakousko bude nadále podporovat každou iniciativu vedoucí ke spravedlivému a trvalému míru, který ochrání bezpečnostní zájmy jak Ukrajiny, tak Evropy. Jako hrdý hostitel OBSE a mnoha dalších mezinárodních organizací jsme připraveni nabídnout naše dobré služby,“ napsal rakouský kancléř Christian Stocker.
Vídeň je sídlem několika mezinárodních organizací včetně zmíněné Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Nejmenovaný americký vysoce postavený činitel řekl agentuře Reuters, že se zvažuje i Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán má spolu se slovenským premiérem Robertem Ficem z evropských státníků nejblíže k Putinovi, se Zelenským má výrazně napjatější vztahy, nicméně Ukrajinu několikrát navštívil.
Macron preferuje Švýcarsko
„Bude to (pořádat) neutrální země, možná Švýcarsko – já se přikláním k Ženevě – nebo jiná země,“ řekl Macron v rozhovoru vysílaném v úterý na francouzském zpravodajském kanálu LCI a připomněl, že poslední rusko-ukrajinská jednání se konala v tureckém Istanbulu. Ta však vždy vyústila jen ve výměnu zajatců.
Těchto jednání se Putin nezúčastnil a pokud má být připravovaný summit úspěšný, musí přijet někam, kde ho hned nezatknou. Proto také Macron podle agentury AFP jako dějiště připravovaného setkání Zelenského s Putinem navrhuje neutrální Švýcarsko.
Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis řekl, že pokud Putin přijede na mírovou konferenci, Švýcarsko mu zaručí imunitu jako ochranu před zatykačem, který na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud.
Švýcarská vláda loni stanovila pravidla pro udělení imunity osobě, na kterou byl vydán mezinárodní zatykač. Imunita pro ni platí v případě, pokud tato osoba přijede na mírovou konferenci, nikoli ze soukromých důvodů, vysvětlil Cassis.
Mezinárodní trestní soud předloni vydal zatykač na Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s tím, že Moskva podle Kyjeva bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců odvezla z Ukrajiny do Ruska nebo na Ruskem okupované území tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě.
Putin je predátor, varuje Macron
Macron v úterním rozhovoru s televizní stanicí La Chaîne označil Putina za predátora, který se neustále potřebuje sytit pro vlastní přežití a který se nachází u evropských bran. Vyzval proto Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. „Rusko se stalo trvalou destabilizující silou a potenciální hrozbou pro mnohé z nás,“ řekl Macron.
Putin podle něj zřídkakdy dodržuje své závazky a snaží se překreslit hranice, aby posílil svou moc. Francouzský prezident řekl, že nevěří, že by se Rusko ze dne na den vrátilo k míru a demokratickému systému. „I kvůli vlastnímu přežití musí (Putin) pokračovat v tom, co dělá. Je to predátor, je to lidožrout u našich bran. Neříkám, že zítra bude napadena Francie, ale pro Evropany je to hrozba. Nebuďme naivní,“ prohlásil.
V jiném rozhovoru s americkou stanicí NBC News Macron neskrýval, že nesdílí Trumpův optimismus ohledně uzavření mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem. „Když se dívám na situaci a fakta, nevidím, že by prezident Putin momentálně chtěl mír, ale možná jsem příliš pesimistický,“ řekl Macron.
Společně s britským premiérem Keirem Starmerem bude Macron v úterý předsedat videokonferenci takzvané koalice ochotných, která společně zhodnotí výsledky pondělních jednání v Bílém domě. Spojenci podle Macrona zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Poté bude francouzský prezident mezi účastníky videokonference členů Evropské rady.
Reakce přicházejí z Číny i Slovenska
„Čína byla vždy přesvědčena, že dialog a vyjednávání jsou jedinou schůdnou cestou k řešení ukrajinské krize. Podporujeme veškeré úsilí o mír,“ řekla k pondělní schůzce v Bílém domě mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Ve Washingtonu se s Trumpem kromě Zelenského setkali i zástupci Francie, Německa, Itálie, Finska, Velké Británie, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte. Po jednání oznámili, že zřejmě do dvou týdnů by se mohlo konat setkání prezidentů Ukrajiny a Ruska a na něj pak naváže další schůzka s Trumpovou účastí. V Bílém domě se jednalo i o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Peking a Moskva v posledních letech zintenzivnily ekonomickou spolupráci i diplomatické kontakty a jejich partnerství se od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 prohloubilo.
Peking kritizuje protiruské sankce a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu jednoznačně odsoudit, byť vyzval k zastavení bojů. Čína se v této válce prezentuje jako neutrální strana a říká, že neposílá smrticí pomoc ani jedné straně, ale zároveň je blízkým spojencem Moskvy. Asijská země nepřímo Rusko podporuje, jelikož mu umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu.
K jednání v USA se vyjádřili i zástupci Slovenska. Nebýt iniciativy prezidenta Trumpa, mírová jednání ohledně Ukrajiny by nezačala ani po tři a půl roce, uvedl ministr zahraničí Juraj Blanár. „Silný zájem Spojených států garantovat mír na Ukrajině je jasným projevem americké administrativy ukonči tuto válku co nejdřív. Věřím, že takto bude k tomuto mírovému úsilí přistupovat i Evropská unie. Přímá jednání a dialog posouvají všechny strany blíž k nastolení trvalého míru, jehož je nezbytné dosáhnout co nejdřív,“ napsal na Facebooku.
Někdejší slovenský ministr zahraničí a člen vedení nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok ocenil Trumpův plán dostat Putina k jednacímu stolu s Ukrajinou. Označil to za porážku Putinových snah rozdělit Evropu a Ukrajinu.
Míní však, že Slovensko se samo diskvalifikovalo z evropského týmu, který vyjednává o Ukrajině. „Za Slovensko ve Washingtonu bojují jiní političtí představitelé. A to právě proto, že vidí, že se slovenský premiér lépe cítí v Moskvě než mezi nimi,“ řekl.
