Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Čína zvyšuje svůj vliv na Maledivách. Peking chce v zemi investovat, už teď je největším věřitelem

Maledivy tvoří bezmála 1 200 atolů foto: Profimedia.cz

Turistický ráj Maledivy pokračuje v příklonu k Pekingu. Minulý víkend v parlamentních volbách drtivě zvítězila strana prezidenta Mohameda Muíze. Ten už dříve domluvil čínskou vojenskou pomoc, a to na úkor Indů.
  16:30

Souostroví s půl milionem obyvatel ležící v Indickém oceánu je známé hlavně pro své krásné pláže a nádherně zbarvené moře. Nyní se však ve světě o Maledivách mluví i jako o dalším státu, ve kterém zvyšuje svůj vliv Čína. Peking je přitom od ostrovní metropole Malé asi osm hodin letu daleko.

Číňané se však umně pohybují v kontextu současného rozpoložení v oblasti. Prezident Mohamed Muíz, který je od listopadu novou hlavou strategicky položených Malediv, svou kampaň založil na sloganu „Pryč s Indií“. Ta na Maledivách měla historicky převahu a tamní vlády jí byly nakloněné. Muíz ale započal intenzivnější sbližování s Pekingem a čekalo se tedy, jestli dá lid novému přístupu prezidenta v zahraniční politice i po několika měsících v úřadu opět zelenou. A stalo se.

Souostroví Maledivy

Jeho strana Lidový národní kongres (PNC) získala minulý víkend dle britské stanice BBC ve volbách 66 křesel, spojenci 9, což znamená 75 míst v 93členné komoře. Podpora hlavní proindické a opoziční Maledivské demokratické strany (MDP) dle stanice klesla na 15 získaných mandátů. To je prudká změna oproti 65, které strana získala před pěti lety.

„Teď kontroluje vše“

„Pro Muíze je to pozoruhodný úspěch. Z politicko-institucionálního hlediska nyní fakticky kontroluje vše,“ okomentoval pro BBC volby Azim Zahír, analytik zaměřující se na maledivskou politiku a působící při University of Western Australia.

To, že Muíz získal v podstatě absolutní moc, potvrdil pro arabskou stanici al-Džazíra i bývalý maledivský zákonodárce Ibrahim Ismail. „Nemůžete očekávat žádnou kontrolu nebo rovnováhu jeho moci,“ řekl politik s tím, že jde o další „vodu na mlýn“ Pekingu.

Číňané přitom již v březnu se souostrovním státem podepsali bezplatnou dohodu o vojenské pomoci. Dovolit si to mohli snadno i vzhledem k tomu, že Peking je dnes v turistickém ráji největším věřitelem. Podle indického deníku Mint je součástí dohody výcvik maledivské armády i bezplatná dodávka nesmrtících zbraní včetně slzného plynu či pepřových sprejů. Na spadnutí je i dohoda o volném obchodu mezi Pekingem a Malé.

Podle prezidenta Muíze má navíc na Maledivy v následujících letech z Číny přitéct v grantech až 130 milionů dolarů (asi tři miliardy korun). V plánu je třeba výstavba nových silnic v Malé. Souostroví je přitom strategicky umístěno na půli cesty podél klíčových mezinárodních námořních tras z východu na západ. V blízkosti například proudí ropa z Perského zálivu. Rovněž tam žijí velká hejna tuňáků.

Chřadnoucí vztahy s Indy

Nastalé dění zákonitě ovlivňuje dříve pozitivní vztahy s Indií. Nedlouho po podpisu dohody o vojenské pomoci Pekingu na výzvu maledivské vlády indičtí vojáci – letecky hlídající rozsáhlou námořní hranici – začali místo opouštět. Celkem jich do 10. května odejde zhruba stovka. Nahradit je mají civilní zaměstnanci.

Pryč s Indií. Strategicky položené Maledivy se otáčejí k Číně, kvůli vojenské pomoci a investicím

Rostoucí napětí mezi Indií a Maledivami se ale začalo projevovat už předtím. V lednu spolu dle světových médií fakticky začaly soupeřit o to, kdo má kvalitnější pláže. Stalo se tak poté, co se indický premiér Naréndra Módí rozhodl propagovat domácí turistické destinace na úkor sousedního souostroví. Na Maledivách to vyvolalo ostré reakce vůči Módímu a řada známých Indů na to konto vyzvala k bojkotu Malediv.

Cestovní ruch je přitom pro souostroví klíčovým segmentem ekonomiky. Dle Světové banky tvoří skoro třetinu hrubého domácího produktu (HDP).

Zajímavostí je, že do loňského roku byli dle britského týdeníku The Economist Indové největší skupinou turistů na souostroví, když tvořili více než desetinu návštěvníků. Během prvního čtvrtletí letošního roku se ale jejich počet snížil na 34 tisíc ve srovnání s 56 tisíci ve stejném období loni. Čínští turisté to však vynahradili: za poslední tři měsíce jich dorazilo 67 tisíc. Velký rozdíl oproti 17 tisícům ve stejném období loni.

Autor: