Trosky nekontrolovatelné čínské rakety dopadly do oceánu poblíž Malediv, většina shořela |
Když v neděli Peking potvrdil, že ohořelé zbytky rakety dopadly do oceánu, světu se ulevilo. Do poslední chvíle nebylo jasné, kde a kdy obří kusy vesmírného odpadu skončí a nebylo zcela vyloučené, že zasáhnou obydlené oblasti. Spekulovalo se i o tom, že by je Spojené státy mohly sestřelit, což nakonec americká armáda vyvrátila.
  |
Média a vědci postup Číny označovali jako nebezpečný a nezodpovědný. „Je očividné, že Čína nedokáže dodržet zodpovědné normy při zacházení s vesmírným odpadem,” sdělil v tiskovém prohlášení administrátor vesmírné agentury NASA, Bill Nelson.
Podle čínských médií se ale Čína nedopustila ničeho špatného. Americké elity se zemi prý jen snaží očernit, protože žárlí na rychlý rozvoj čínské kosmonautiky. „Jejich humbuk a pomluvy nebyly nic platné,” napsal v neděli čínský státní deník Global Times.
Deník také upozorňuje, že kusy raketoplánů nechávají nekontrolovaně padat i Spojené státy. „V březnu dopadly trosky z rakety SpaceX na farmu ve Washingtonu. To je jeden z nejnovějších případů, kdy mohl vesmírný odpad způsobit škody,” uvádí. Kritika ze strany amerických vědců je podle deníku pokrytecká a ‚antiintelektuální.‘ „Čína nemá žádnou povinost zavděčovat se veřejnímu mínění v USA a jiných západních státech,“ píší Global Times.
SpaceX vypustila na oběžnou dráhu dalších 60 satelitů pro síť Starlink |
Jak uvádí server CNN, vesmírný program je pro Čínu velkou národní pýchou, a na jeho kritiku je velmi citlivá. Komunistická země se vývoji kosmonautiky začala věnovat později, než Spojené státy a Sovětský svaz - svou první družici vypustila až v roce 1970 (tedy o 12 let později, než USA). Od té doby ale prošla rychlým rozvojem a v současnosti otevřeně aspiruje na pozici vesmírné velmoci. Předloni se například stala první zemí, která dostala sondu na odvrácenou stranu Měsíce.
Spojené státy vůči čínskému vesmírnému programu uplatňují přístup, který komunistická země chápe jako nepřátelský. USA v roce 2011 schválily zákon omezující spolupráci NASA s Čínou kvůli strachu z krádeže technologií.
Čínští astronauti mají také zakázaný vstup na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kterou provozují Spojené státy spolu s Ruskem, Japonskem, Kanadou a Evropou. Čína si proto staví vlastní orbitální stanici, která ponese jméno Tchien-che (v překladu „nebeská harmonie”). Právě na ni raketa Dlouhý pochod 5B přepravovala základní modul.
Bezos prodal akcie Amazonu za dvě miliardy dolarů, chce financovat svou vesmírnou společnost |
Čínské počínání ve vesmíru budí obavy kvůli tomu, že není jasné, jaké cíle Čína v kosmu sleduje a zda se jich bude snažit dosáhnout mírumilovně, nebo za použití síly. „Pro západní politiky je těžké určit strategii vůči čínskému vesmírnému programu, protože vůbec nevíme, co chce Peking udělat,” řekl pro Financial Times Mark Hilborne, odborník na obranná politiku z univerzity King’s College London.
Spojené státy budou ale zřejmě muset dříve či později navázat s Čínou spolupráci v kosmonautice. Po zrušení zákona o spolupráci ostatně podle Financial Times volají i někteří vědci z NASA. Navíc, ISS plánuje do roku 2025 definitivně přerušit provoz. Tiangong tak bude brzy jediná trvale obydlená stanice na oběžné dráze.
