Lídři G7 vyzvali Čínu k tlaku na Rusko ohledně války na Ukrajině, uvádí AFP. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že chtějí konstruktivní a stabilní vztahy s Čínou.
Právě vztahy s Čínou jsou hlavním bodem jednání při druhém dni summitu v Hirošimě, který končí v neděli. Lídři navázali na přetrvávající debaty o rostoucí politické a ekonomické asertivitě Číny v zahraničí, které jen vystupňoval postoj asijské mocnosti k ruské invazi na Ukrajinu. Peking invazi odmítl odsoudit a udržuje s Moskvou rozsáhlé partnerství, které znepokojuje západní vlády.
Prohlášení G7 mimo jiné vyjadřuje nesouhlas s „jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo“ v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan.
Proti tomu se Čína ostře vymezila. Podle Pekingu se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu.
Kritika Pekingu
„Jsme připraveni budovat konstruktivní a stabilní vztahy s Čínou,“ citovala z komuniké G7 agentura AFP. Lídři sedmi rozvinutých zemí v něm uvádí, že se nechtějí od Číny odstřihnout, ovšem dodávají, že „ekonomická odolnost“ vyžaduje omezování rizik a „diverzifikování“ na poli mezinárodních vztahů.
Podle listu Financial Times prohlášení zahrnuje nesilnější kritiku Pekingu, s jakou kdy G7 přišla. „Nejvyspělejší ekonomiky světa stupňují svoji odpověď na to, co vidí jako rostoucí vojenskou hrozbu a ohrožení ekonomické bezpečnosti ze strany Pekingu,“ napsal deník.
Prohlášení hovoří o potřebě „upřímného dialogu“ s čínskými úřady, zároveň se ale vymezuje proti „militarizaci“ Asie a Tichomoří. Také Čínu kritizuje za využívání „ekonomického nátlaku“ a vyjadřuje nesouhlas s „jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo“ v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan.
