Jednapadesátiletá Číňanka Meg Lu za poslední roky podstoupila několik zákroků, od faceliftu až po botoxové injekce. Některé z nich jí však znetvořily obličej. Tvář má nepřirozeně napnutou a oteklou a bradu tvrdou a špičatou. V depresích se vyhýbala lidem a neodvážila se prý na sebe ani podívat do zrcadla.
„Znám spoustu lidí, kterým se stalo něco podobného – já ani nejsem ta nejhorší,“ podotýká. A čínské internetové diskuze jí dávají za pravdu. V chatovací místnosti Neúspěchy plastické chirurgie jsou desetitisíce příspěvků včetně fotografií dokládajících zfušované zákroky. Loni v říjnu se tam o svůj příběh podělila třeba žena, které po operaci nosu zůstala na nose tmavá prohlubeň.
A podle nešťastné ženy se dál zvětšuje. „Neschopný chirurg problém odmítá uznat a já jsem na pokraji deprese,“ píše. Právě proti pochybným klinikám a lidem bez lékařského diplomu, kteří se vydávají za experty, se rozhodla zakročit čínská vláda. Byznys s estetickou chirurgií je totiž stejně jako ve většině světa na vzestupu i v Číně, v oblibě ji mají tamní mileniálové, ale i mnohem mladší lidé.
Zpackanou operací si před lety prošla i čínská herečka Kao Liou. Kůže na špičce nosu jí odumřela a zčernala:
This is Chinese actress Gao Liu. Very famous and very beautiful. However, she went too far in pursuit of beauty.
She did so much of her nose surgery that her nasal tissue died, died and turned black.
#take5naija's post
#celebritiesnews https://t.co/MPXQJGCRY2
Přestože se podle listu The Washington Post situace v posledních letech výrazně zlepšila, místní lékaři, majitelé kosmetických klinik, ale influenceři nebo samotní pacienti upozorňují, že tlak na dokonalou krásu chrlící se ze sociálních sítí spolu s přemírou nabídky umožňuje, že se „uplatní“ i podvodníci bez zkušeností, kterým jde jen o rychlý výdělek.
Příspěvky na sítích přitom v mladých ženách vyvolávají pocit, že „pokud to neudělám, budu ošklivá, přijdu o práci nebo ztratím přátele“, říká plastický chirurg Lin Žuej-jü. Poté, co Peking zavedl zákaz reklam vyvolávajících „úzkost ze vzhledu“ a posílil inspekce na klinikách, začala i státní média masově informovat čtenáře a diváky o rizicích estetické medicíny. „Čistky“ proběhly i na internetu, kde od loňského května platí přísné regulace na reklamy propagující lékařské zákroky.
Média také přišla s reportážemi o vykořisťovatelských praktikách zprostředkovatelů, kteří lákají klienty na estetické kliniky, nebo o kurzech, jež prý za pouhých několik dní naučí lidi bez lékařského vzdělání dávat injekce. Státní televize rovněž varovala před čím dál oblíbenější praxí čínských rodičů obdarovávat operacemi své potomky. Mnozí totiž na botox nebo zúžení obličeje jdou „za odměnu“ poté, co úspěšně složí přijímací zkoušky na vysokou školu.
Podle některých však vláda se svými regulacemi přichází pozdě. Přestože si totiž nákladné operace může dovolit jen zlomek čínských občanů, v odvětví estetické medicíny se i tak točí desítky miliard dolarů ročně. Navíc už do něj začala promlouvat i umělá inteligence. Ta lidem nespokojeným se svým vzhledem například nabízí, aby si v „magickém zrcadle“ nechali naskenovat svou tvář, zjistit proporce očí, nosu a rtů a pak namodelovat, jak vypadali s kosmetickými změnami z kategorie „tvář influencera“ či „tvář vyšší třídy“.
