"Jsem jedináček. Bylo to osamělé dětství, opravdu osamělé bez bratra nebo sestry, se kterými bych si mohla hrát," řekla indickému listu Hindustan Times. "Pokud mi to finanční situace dovolí, tak bych chtěla mít za dva roky dítě a pak ještě jedno," dodává.
V Pekingu těhotná majitelka restaurace Samantha jí rajčata, protože podle tradiční čínské pověry konzumace rajčat v těhotenství vybělí kůži dítěte. "Číňané věří, že je chao (dobré) mít chlapce a děvče," říká Samantha, která nechce sdělit své čínské jméno. "Za starých časů mohli rodiče přijít o práci, když měli dvě děti. Teď už jenom zaplatíme pokutu. Až budu mít druhé dítě, zaplatím, protože nemám na vybranou."
Nenarodilo se 400 milionů dětí
Čína čelí nepoměru mezi počtem mužů a žen a také stárnoucí populaci (v roce 2020 bude průměrnému Číňanovi 37 let), a tak už Peking diskutuje o rostoucí společenské ceně rozhodnutí omezit počet dětí v rodině na jedno. Ale ani při 30. výročí zavedení této politiky, která během tří desetiletí zabránila narození odhadem 400 milionů dětí, neučinila Čína žádný závazek, že by ji mohla odvolat.
V pravidle jednoho dítěte existují výjimky - pro příslušníky etnických menšin či vesničany, kterým se narodí jako první dívka. V poslední době mohou mít druhého potomka také obyvatelé měst, pokud jsou oba jedináčci. To je případ Vicky Čang a jejího manžela, kteří tak u druhého dítěte nebudou muset zaplatit pokutu.
"Ti, kdo si nemohou dovolit zaplatit, se na dobu porodu obvykle schovávají ve svých rodných městech. Když se pak matka s dítětem vrátí, chápaví sousedé se na nic neptají," říká svobodná žena z vesnice Šun-i u Pekingu. Čínské úřady ale před časem varovaly, aby obyvatelé nechali tyto "děti navíc" zaregistrovat do 1. listopadu, jinak při sčítání obyvatel vypadnou ze systému sociálních benefitů.
"V menších čínských městech má většina rodin dvě děti," říká Kunal Sinha z šanghajské odbočky organizace Ogilvy & Mather Asia Pacific. "Panuje tu všeobecné přesvědčení, že by neměli sázet všechno na jedno dítě, a roli hraje i tradiční preference mužského potomka. Některé rodiny si mění místo trvalého pobytu do nejbližší vesnice jen proto, aby mohly mít druhé dítě," dodává.
Čínská Akademie sociálních věd odhaduje, že do roku 2020 bude 24 milionů Číňanů ve věku na ženění bez manželky, protože politika jednoho dítěte spojená s tradiční touhou zachovat rod v mužské linii vytvořila nerovnováhu, kdy na 100 dívek připadá 119 chlapců. "V provincii An-chuej tento tlak doslova přivádí svobodné venkovany k šílenství, protože nejsou schopni vyrovnat se s tlakem najít si nevěstu," říká Graeme Smith ze Sydneyské technologické univerzity.
Dvě děti mohou mít jen v některých provinciích
Generace jedináčků, kteří vyrůstali rozmazlovaní coby "malí císaři" a "princezničky", se navíc začíná hroutit pod tlakem odpovědnosti, kdy na svá bedra mají převzít péči o stárnoucí rodiče vlastní i vyvdané či vyženěné a o prarodiče z obou stran.
Během letošní parlamentní sezóny už v zákonodárném sboru zazněly hlasy, že by země měla "podporovat narození jednoho dítěte, povolit dvě a zakázat tři". Ovšem tento týden se místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti; reformy a ceny Li Kche-čchiang konkrétnějšímu prohlášení vyhnul a řekl jen, že Čína bude "stabilizovat patřičně nízkou porodnost a zlepší kvalitu i rozumné rozdělení populace".
Odborníci míní, že politika jednoho dítěte se bude uvolňovat - ale jen postupně. Například provincie Kuang-tung v jižní Číně v pátek oznámila, že všechny manželské páry budou mít povoleny dva potomky: od roku 2030.
