Záměr zcela zrušit klíčový zdroj náhradních orgánů, totiž popravené vězně, oznámila čínská státní média. Nebylo to poprvé. Taková prohlášení už učinil Peking několikrát. Poprvé ale zaznělo přesné datum. „Od 1. ledna 2015 Čína přestane popraveným vězňům odebírat orgány,“ uvedl šéf čínské dárcovské komise Chuang Ťie-fu.
Od příštího měsíce by tak nejlidnatější země světa měla zcela spoléhat na systém dobrovolných dárců. Splnila tak požadavky lidskoprávních organizací, jako například Amnesty International, které Peking kvůli kontroverzní praktice hlasitě kritizovaly.
V zemi s největším počtem poprav na světě, které jsou navíc netransparentní, Čína totiž přesné počty vykonaných nejvyšších trestů tají, je to jistě na pováženou. Jde tedy o dobrou zprávu, pokud ale Peking dodrží slovo, na což nelze tak úplně spoléhat. Odstraněním jednoho problému však vzniká druhý. A jeho řešení doktor Chuang nepředložil.
Neznámé slovo
Dobrovolné dárcovství orgánů je totiž v Číně, řečeno v nadsázce, neznámé slovo. Na vině je kulturní tradice, podle níž by tělo mělo na onen svět odejít nedotčené. Ale také obavy z potenciální korupce a strach, že vše neproběhne, tak, jak se domluví. V nejhorším možném scénáři mohou nakonec orgány stejně skončit na černém trhu. A že jde o trh lukrativní, není pochyb. Například cena jedné ledviny se podle čínských médií pohybuje v přepočtu kolem sedmi set tisíc korun.
Výsledkem směsice obav a nedůvěry potenciálních dárců jsou alarmující statistiky. Dobrovolně se k posmrtnému odebrání orgánů „upíše“ méně než jeden člověk na milion obyvatel. Pro srovnání: v Česku připadá 19,8 dárců na milion lidí. Podobně zneklidňující jsou i další čínské statistiky: podle oficiálních údajů čínského ministerstva zdravotnictví potřebuje transplantaci zhruba jeden a půl milionu lidí. Ročně je však provedeno pouze deset tisíc takových zákroků.
Zlomek nemocnic
Může za to také nedostatečný počet nemocnic. Podle Chuanga disponuje jen kolem sto sedmdesáti nemocnic licencí umožňující provádět transplantace. Tedy daleko od ideálu.
Orgány tak doposud zajišťovali vězni. Přesněji řečeno, více než polovinu z nich. Obavy, že teď budou chybět a jejich nedostatek povede k nárůstu ilegálních zákroků, jsou proto namístě.
Nicméně Čína je v tomto směru optimistická. Počet poprav v zemi klesá, což dokazují i nezávislé studie, a Chuang už proto před dvěma lety (tehdy coby náměstek ministra zdravotnictví) prohlásil, že spoléhat se při řešení problému na vězně je slepá ulička.
Po vytvoření dárcovského systému v Číně během letoška darovalo orgány asi 1500 lidí, což je víc než za předchozí čtyři roky dohromady. Ovšem nejen kvůli typickému nedostatku průhlednosti je těžké odhadnout, zda tento trend bude pokračovat.
