Neděle 5. února 2023, svátek má Dobromila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vymazali masakr z historie. Mladí Číňané zapomínají na náměstí Nebeského klidu

Svět

  14:17
Číňané by měli být statečnější, pobízel v neděli v centru Šanghaje při protivládních demonstracích shromážděný dav mladík s kyticí žlutých květin. „Porušuji zákon, když držím tyto květiny? Netroufnou si nás zatknout,“ prohlašoval. O chvilku později se ho ale zmocnili agenti v civilu a uniformovaní policisté a vecpali ho do policejního auta. Scénu popsal server Politico s tím, že stávající generace mladých většinou netuší o krvavých protestech na náměstí Nebeského klidu z jara 1989.

Právě odtud je i ikonický záběr muže proti tanku v souvisejícím videu.

Šéfredaktor jeho evropského vydání Jamil Anderlini v uvedl, že když sledoval obdobné scény na sociálních sítích, uvědomil si, jak úspěšně se vládnoucí čínské komunistické straně podařilo vymazat stopy brutality - od Mao Ce-tungovy kulturní revoluce a hladomoru přes masakr na pekingském náměstí Tchien-an-men až po zásahy proti Ujgurům, Tibeťanům a obyvatelům Hongkongu.

Pokaždé, když příslušníci bezpečnostních sil vytáhli nebo napadli někoho z davu, reagovali ostatní překvapeně. „Oni mlátí lidi!“, „Jsme všichni Číňané!“, „Máte sloužit lidu!“ křičeli demonstranti.

Odvážní mladí lidé, kteří o víkendu protestovali na řadě univerzit a v ulicích velkých čínských měst, jsou tragickou obětí kolektivní ztráty paměti. Netuší, co je může čekat.

Anderlini uvedl, že byl jako reportér v Číně po více než dvě desetiletí svědkem stovek protestů a projevů občanské neposlušnosti. Téměř bez výjimky se týkaly lokálních, izolovaných problémů a všechny skončily tvrdým zákrokem.

Demonstranti při nich přitom často vyjadřovali věrnost komunistické straně a centrální vládě v Pekingu a protestovali proti provinčním představitelům, které obviňovali například ze znečištění životního prostředí či z korupce. Tyto stížnosti téměř nikdy nepřesahovaly hranice dané komunity.

Jediné případy celostátních protestních akcí, které zažil, byly komunistickou stranou zorganizované protesty proti Spojeným státům poté, co letadla NATO v roce 1999 bombardovala čínské velvyslanectví v Bělehradu, a opakované demonstrace proti Japonsku, když chtělo čínské vedení povzbudit národní cítění.

Žasl proto, když o víkendu slyšel lidi otevřeně žádat demokracii, konec vlády komunistické strany a svržení prezidenta Si Ťin-pchinga. Nálada v Číně se rozhodně změnila a pro Sia a komunistickou stranu to není dobrá zpráva, uvedl.

Nejde jen o potlačovanou frustraci po třech letech covidových uzávěr a pokulhávající ekonomiky. Je to také důsledek propagandy a kontroly informací, které byly až doposud velmi úspěšné. Jakákoli historická nespravedlnost v zahraničí je čínským dětem vštěpována do mysli již od školky, zatímco knihovny, školy a internet jsou cenzurovány, aby z nich zmizely zmínky o desítkách milionů lidí, kteří zahynuli v důsledku politiky čínské komunistické strany.

„Při jedné z reportážních cest ke mně přistoupil šestiletý čínský chlapec, který sebral odvahu a zeptal se mě, proč jsem vypálil Letní palác v Pekingu - jako člen anglicko-francouzských okupačních sil v roce 1860. O kulturní revoluci a masakru na náměstí Tchien-an-men určitě neslyšel,“ řekl Anderlini.

O víkendu bylo podle něj skoro komické pozorovat, jak se čínská média snaží svalovat vinu za protesty, které nemohla zmínit přímo, na „západní média“, jež jsou v Číně téměř úplně blokována.

Vzhledem k tomu, že mladí Číňané nevědí nic nebo vědí jen minimum o zvěrstvech spáchaných v zemi v minulosti, většina z nich je přesvědčena, že je jejich vlast miluje a nikdy by jim skutečně neublížila.

To samé ale platí o prezidentu Siovi a jeho přisluhovačích. Poté, co změnili čínský internet v obří, pročištěný intranet, a neumožňují svobodné volby, jež jsou obecně barometrem veřejného mínění, nemají spolehlivé informace o náladě mas.

Po více než desetiletí v čele země prezident Si soustředil více formální moci než jakýkoli jiný vůdce od dob Mao Ce-tunga. Vytvořil si ale řadu nepřátel a poprvé po několika desítkách let lidé v Číně otevřeně vyzývají k politickým změnám. Proto bude prezidentova reakce rychlá a nemilosrdná a využije všechny nástroje digitální totality.

„V pondělí jsem sledoval další výmluvné video natočené na pekingské univerzitě, kde jednoho ze studentů odtáhli agenti v civilu. Student ještě předtím vykřikl: Dejte mi svobodu nebo smrt!,“ popsal Anderlini.

Idealisté, kteří o víkendu vyšli do ulic, si neuvědomují, jaké hrůzy je čekají. Přiměli však alespoň režim poodhalit svou pravou tvář, uzavřel šéfredaktor evropského vydání serveru Politico.

Autoři: ,

Stop klasickým těstovinám. Vyzkoušejte zdravější špagety Melissa
Stop klasickým těstovinám. Vyzkoušejte zdravější špagety Melissa

Chcete si během pár minut připravit zdravý a chutný oběd nebo večeři? Máme pro vás řešení. Zapojte se do testování a připravte si špagety Melissa,...

Mohlo by vás zajímat