Natažený purpurový koberec, oslavná střelba z děl a vítající delegace v čele se saúdskoarabským ministrem zahraničí Fajsalem bin Farhánem Saúdem i dalšími představiteli království. Takové kulisy ve středu nabídlo přistání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Rijádu.
Podle saúdskoarabské státní agentury SPA se očekává, že pouze s touto zemí čínská delegace podepíše dohody v hodnotě 30 miliard dolarů (kolem 694 miliard korun). V následujících dnech jsou navíc v plánu setkání s dalšími představiteli států z Perského zálivu. Dle Pekingu jde o epochální milník v historii čínsko-arabských vztahů.
Čína v pasti karantén. Si Ťin-pchinga dostihl jeho pandemický triumfalismus |
„Veškeré sbližování mezi Čínou a zeměmi Perského zálivu je z čínské strany motivováno přístupem k ropě a zemnímu plynu. Od konce 90. let 20. století je Čína čistým dovozcem těchto surovin a Perský záliv představuje největší světovou zásobárnu. Čína se intenzivně snaží zajistit si vlastní energetickou bezpečnost těsnými politickými i ekonomickými vazbami, zejména se Saúdskou Arábií,“ řekl pro Lidovky.cz Josef Kraus, expert na Blízký a Střední východ z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Energie jsou přitom stěžejní pro růst čínského hospodářství i průmyslu, jež v říši středu poslední dobou i důsledkem nepříznivé koronavirové situace stagnují. Celý svět se navíc potýká s energetickou krizí a zájem Západu o zdroje v oblasti Perského zálivu se podstatně zvýšil.
Investice a zbraně na oplátku
„Čína si tak chce pojistit, že nebude vyšachována a dále bude mít přístup k tamním surovinám za dobrou cenu. Toho se dá dosáhnout tržními mechanismy i dobrou diplomacií,“ vysvětlil Kraus, proč se čínský výjezd na Arabský poloostrov uskutečňuje právě nyní.
Sami Číňané podle něj mohou nabídnout Arabům na oplátku peníze v podobě investic do rozvoje petrochemického průmyslu či dopravní infrastruktury, ale i zbraně. „Saúdská Arábie dlouhodobě patří mezi největší importéry zbraní na světě,“ doplnil Kraus.
Můžete za smrt Chášukdžího, řekl Biden saúdskoarabskému princi. Ten to popřel |
Návštěva čínské delegace v Rijádu navrch představuje diplomatický triumf pro tamního korunního prince a premiéra Muhammada bin Salmána. Ten je stále podezřelý z podílu na čtyři roky staré smrti exilového novináře Džamála Chášukdžího na saúdské ambasádě v tureckém Istanbulu.
Americká nespokojenost
Ne všichni jsou však s čínsko-arabským sbližováním spokojeni. Siho návštěva Arabského poloostrova se nelíbí zejména USA. Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že jde o příklad čínských pokusů o získání vlivu po světě.
V tomto kontextu přitom stojí za zmínku, že saúdskoarabské vítání Siho bylo v silném kontrastu s nenápadným červencovým přijetím amerického prezidenta Joea Bidena. Vztahy těchto států zhoršila především kritika Spojených států vůči lidskoprávní situaci v zemi a saúdská podpora omezení těžby ropy před americkými kongresovými volbami.
Co si se světem počnou gerontokrati? Vláda starých mužů je u velmocí realitou |
Američané jsou přitom pro Saúdskou Arábii dlouhodobě hlavním garantem bezpečnosti, a nabízí se tedy otázka, zda nyní nedochází ke změně. Podle zpravodajského serveru al-Džazíra se však Čína ani zdaleka neblíží tomu, aby USA na této pozici nahradila.
„Američané jsou i nadále klíčovým partnerem a Saúdská Arábie k nim není lhostejná, ale naučila se, že nelze spoléhat pouze na jejich podporu,“ okomentoval současné dění pro stanici CNN Ali Shihabi, saúdskoarabský komentátor obeznámený s kroky vedení království. Kraus k tomu dodává, že Čína zkrátka patří mezi největší světové ekonomické hráče, a státům regionu se tak vyplatí být s ní zadobře.
