Cesty čínského velvyslance v Afghánistánu Jao Ťinga do zapadlého afghánského újezdu Iškašim na severovýchodě země si světová média v minulých dnech nepovšimla. Afghánská provincie Badachšán, kde se Iškašim nachází, si i přes svou odlehlost a řídké osídlení pozornost zaslouží. Už jen proto, že právě tudy vede 76 kilometrů dlouhá společná hranice s Čínskou lidovou republikou.
Lidé před čínskou ambasádou vzpomínali na obránce lidských práv Lioua Siao-poa |
Badachšán je strategický hlavně proto, že leží na území tří států – Afghánistánu, Číny a Tádžikistánu. Čínská část Badachšánu má zajímavou historii – v 90. letech minulého století vedení Tádžikistánu darovalo za mírové snahy v regionu kus neobydleného území Horního Badachšánu Pekingu.
Afghánský Badachšán je jednou z nejneklidnějších oblastí v zemi. Pro Čínu je takové bezprostřední nebezpečí hned za hranicemi krajně nepříjemné. Ne náhodou aktivita Číňanů roste nedlouho poté, co se dva čínští občané stali obětí únosu v pákistánské Kvétě. Posléze byli popraveni. U čínské ambasády v Kábulu zase nedávno explodovala nálož.
Nové způsoby boje
Podle slov velvyslance, jež hojně citovala afghánská média, Peking již jedná s Kábulem a vládami ostatních zemí o společném boji proti „protivládním elementům s cílem zabránit jejich pronikání do Číny“. Vedle toho chce Čína jako právoplatná regionální velmoc dohlížet na pořádek u svých sousedů –Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu.
Podle Jao Ťinga již při vzájemných konzultacích vzniká nový „mechanismus boje s rebely“. Jak uvedl velvyslanec: „Minulý měsíc se konalo v Tádžikistánu setkání, během kterého jsme o novém vojenském mechanismu jednali.“ Afghánská vláda v Kábulu si je vědoma toho, že bez podpory USA a přítomnosti zahraničního kontingentu by nevydržela ani týden.
Američané měli za prezidenta Baracka Obamy v Afghánistánu až sto tisíc vojáků a instruktorů. Od roku 2011 ale jejich počet klesl až na 8400. Nový prezident USA Donald Trump se nedávno rozhodl poslat do neklidné země pod pohořím Hindúkuš posily. Čína nyní na tuto iniciativu odpovídá vlastním plánem, jak přinejmenším zamezit rozšiřování teroristických skupin jako Taliban a Islámský stát, který je sem vytlačován ze Sýrie a Iráku, do okolních zemí.
Zatím se jednání Pekingu s Kábulem netýkají žádných přesunů zahraničních vojáků na afghánské území, ale výhradně vojenské pomoci v podobě dodávek zbraní, popřípadě společných vojenských cvičení. S Tádžiky je zase dohodnuto, že čínští instruktoři budou cvičit tádžické vojáky a obě země budou při ochraně hranice spolupracovat.
Ekonomika především
Důvody čínské aktivity v oblasti jsou spíš ekonomické. Čína potřebuje na obchodování klid. Na rozdíl od USA nechce vyčkávat až na absolutní mír a pak začít do zaostalé afghánské ekonomiky investovat, ale riskuje a dělá to už nyní. Jedná s Kábulem o projektech, jako je třeba položení optického kabelu právě v Badachšánu.
Vedle toho chce Čína Afghánistán zařadit na seznam zemí, kterými bude procházet pomyslná nová hedvábná stezka. „To není jen cesta. Je to koncepce společného rozvoje se všemi sousedy a Afghánistán je naším blízkým sousedem,“ prohlásil Jao Ťing. Transportní koridory, které Čína plánuje vybudovat v Tádžikistánu i Afghánistánu, by obě země posunuly na zcela jinou úroveň.
Čína se chce pustit i do úkolu, v němž USA zklamaly – sblížení pozic Islámábádu a Kábulu. První lekci v mírovém soužití hodlá čínský ministr zahraničí Wang I udělit svým protějškům z obou zemí do konce tohoto roku. Na schůzce se budou pákistánský a afghánský ministr údajně učit spolu hovořit. Pak je Čína ochotna vložit deset miliard dolarů na vybudování infrastruktury na pákistánsko-afghánském pomezí. To by i místním lidem, kteří z valné části sympatizují s fundamentalisty, přineslo obrovské zlepšení životní úrovně.
Afghánistán je pro Čínu jedním z pěti strategických transportních koridorů. Podle expertů by Číňané po ukončení afghánského konfliktu mohli vytvořit v centrální Asii gigantickou síť cest a napojit se i na Mongolsko.
