Agentura Reuters tyto aktivity spojuje s blížícími se prezidentskými volbami ve Spojených státech, které Tchaj-wan podporují.
Od nedělního rána tchajwanské ministerstvo obrany zaznamenalo 37 čínských vojenských letadel, včetně stíhaček J-16, bombardérů H-6 s jadernými zbraněmi a bezpilotních letounů.
Dva letouny z této skupiny neodletěly na společné cvičení, uvedlo ministerstvo, které čínské síly monitorovalo vysláním vlastních letadel.
Čína koncem října uspořádala rozsáhlé námořní cvičení s ostrou palbou u pobřeží jižní provincie Fu-ťien nedaleko Tchaj-wanu. O týden dříve Čína zorganizovala masivní letecké a námořní cvičení, které mělo rovněž odradit Tchaj-wan od prosazování autonomie.
„Cvičení slouží jako varování před separatistické činy tchajwanských sil. Jde o legitimní a nutné operace na záchranu státní suverenity a národní jednoty,“ uvedlo čínské velitelství v angličtině i čínštině.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te kvůli tomu svolal bezpečnostní schůzku na vysoké úrovni. Spojené státy vyjádřily znepokojení a vyzvaly Čínu ke zdrženlivosti.
Americké ministerstvo zahraničí tehdy dodalo, že Spojené státy zůstávají „oddány své dlouhodobé politice jedné Číny“. Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, s Tchaj-wanem má ale čilé neoficiální styky a dodává mu zbraně, což zdůvodňuje tím, že ostrovu pomáhá udržet obranyschopnost.
Podle Reuters se Čína v říjnu mstila za Lajuv prezidentský projev, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Řekl to u příležitosti státního svátku 10. října, který připomíná revoluci z roku 1911, jež ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky, za jejíhož pokračovatele se Tchaj-wan považuje; oficiálně se Tchaj-wan nazývá Čínská republika.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To Tchaj-wan sice oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 fakticky nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
Tlak v podobě intenzivních vojenských cvičení vyvíjí tak Peking v poslední době stále častěji.
14. října 2024 |
