Čínská ambasáda snímky zveřejnila na síti X, kde také napsala: „Na světě existuje pouze jedna Čína. Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Každý centimetr čínské provincie Tchaj-wan je z pohledu vesmírné družice ‚Jilin-1‘ plný života.“
Satelitní snímky přitom zachycují místa, která by se v případě invaze mohla stát terčem čínské armády. Například hlavní město Tchaj-pej, v němž sídlí vláda i velitelství armády, dále tamní přístav, logistické centrum, ale i turistickou destinaci Sun Moon Lake. Velvyslanectví navíc k fotografiím připsalo názvy míst s tím, že jsou v Číně.
Uživatelé X pak k nim díky funkci komunitní poznámky přidali kontext a napsali, že se tato místa nacházejí na Tchaj-wanu. Mezi snímky je také nejjižnější bod Tchaj-wanu Eluanbi. Tamní průliv experti považují za zásadní pro zadržení čínských sil v případě konfliktu. Objektem čínského zájmu je i průmyslová zóna v severozápadní části ostrova.
Tam mají továrny významní výrobci čipů, včetně společností Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) a United Microelectronics Corporation (UMC), upozornil portál Newsweek a připomněl, že se na ostrově vyrábí více než 90 procent polovodičů na světě. Útok na tyto továrny by tak narušil globální dodavatelské řetězce.
„Je to Tchaj-wan, žádná část Čínské lidové republiky. Tyto nereálné sny musí skončit. Čína se musí naučit respektovat vůli lidu – počínaje vůlí čínského lidu být svobodný od autokracie,“ napsal na sítích generální tajemník tchajwanské Rady národní bezpečnosti Joseph Wu.
„Čínská lidová republika nikdy neovládala území Tchaj-wanu a tento příspěvek je skvělým příkladem zkreslování historie a otevřených hrozeb Čínské komunistické strany vůči mírové demokracii,“ poznamenal americký senátor a předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy Jim Risch.
Americký prezident Donald Trump v neděli uvedl, že čínský prezident Si Ťin-pching chápe následky, které by invaze na Tchaj-wan přinesla. V rozhovoru se stanicí CBS News však Trump odmítl říct, zda by v takovém případě Spojené státy ostrovní stát bránily. „Dozvíte se to, až se to stane a on (Si Ťin-pching) pochopí odpověď na tuto otázku,“ poznamenal pouze.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti vysílá válečné lodě i letadla. Opakovaně také pořádá rozsáhlá vojenská cvičení simulující blokádu. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
Američtí představitelé obrany a zpravodajských služeb se domnívají, že čínský prezident nařídil armádě, aby byla do roku 2027 schopna proti Tchaj-wanu zasáhnout. Poznamenali však, že to nutně neznamená, že k útoku skutečně dojde, ať už ve zmíněném nebo jiném roce.



















