Vodní elektrárna na řece Jarlung Cangpo bude podle Číny vyrábět třikrát více elektřiny než ta na 600 kilometrů dlouhé přehradní nádrži Tři soutěsky. Čínská společnost Power Construction Corp odhadla, že by nová elektrárna mohla za rok vyprodukovat 300 TWh elektřiny. Tibetská řeka totiž na 50 kilometrech klesá o 2000 metrů.
Což je výhoda, ale zároveň velká technická výzva. Řeka teče strmou a úzkou soutěskou na hranici tektonických desek. Čínští vědci již dříve upozornili, že terénní úpravy na místě ještě zvýší riziko sesuvů půdy.
Čína očekává, že jí elektrárna pomůže dosáhnout uhlíkové neutrality a vytvoří pracovní místa v Tibetu. Jenže Tibeťané o nic takového zájem nemají. A to ani zatím neví, kolik lidí se bude muset z oblasti vystěhovat, a jak moc přehrada zničí tamní ekosystém.
Už se však ví, že aby bylo možné odklonit nejdelší tibetskou řeku, bude třeba vyvrtat nejméně čtyři dvacetikilometrové tunely skrz sedmitisícovou horu Namčhe Barwa.
Jarlung Cangpo je přitom pro Tibeťany posvátná stejně jako jejich jiné řeky. „Před čínskou okupací u nás nebyla ani jedna přehrada. Ne proto, že bychom řeky nebyli schopni ovládnout, ale protože jsme vůči nim chovali nesmírný respekt,“ řekl televizi al-Džazíra tibetský ekolog žijící v Indii Tempa Gyaltsen Zamlha.
Tibeťané proto proti přehradě protestovali a nechali se slyšet, že přehrady jsou posledním příkladem vykořisťování Tibeťanů a jejich půdy ze strany Pekingu. Ten však protestující pozatýkal a podle BBC byli někteří zbiti a vážně zraněni.
„Sousedovi nemůžeme věřit,“ tvrdí Indie
2900 kilometrů dlouhá Jarlung Cangpo pramení v Himálaji a následně protéká Indií a Bangladéšem, než se v Bengálském zálivu vlévá do Indického oceánu. Tyto státy mají obavy, že přehrada změní dolní tok řeky. Indie se bojí bleskových povodní, pokud Čína pustí vodu najednou, nebo nedostatku vody, jestliže Peking odkloní celý tok řeky.
„Našemu ‚sousedovi‘ nemůžeme věřit. Nikdy nevíte, co může udělat,“ řekl v červenci v parlamentu Ninong Ering, člen vládnoucí Indické lidové strany. Australský think-tank Lowy Institute ve zprávě v roce 2020 uvedl, že kontrola horního toku řek „dává Číně možnost dusit indickou ekonomiku“.
Peking tehdy reagoval, že má „legitimní právo“ řeku přehradit a že dopady na její dolní tok dobře zvážil.
Očekává se, že náklady na výstavbu přehrady překonají 254 miliard jüanů, v přepočtu zhruba 840 miliard Kč, které stála výstavba přehrady Tři soutěsky. Ta si vyžádala přesídlení 1,4 milionu lidí.
