Nejinak tomu bude i v letech příštích, jak ukazuje takřka dvoutýdenní cesta čínského premiéra Li Kche-čchianga, jenž v neděli odcestoval do Brazílie. Návštěvy vysoce postavených čínských představitelů jsou většinou doprovázeny mohutnými obchodními kontrakty, ta nynější má stagnující Brazílii přinést 50 miliard dolarů, potvrdily ještě před asijskou návštěvou brazilské úřady. Finanční injekce má zemi pomoci obnovit zastaralou infrastrukturu před nadcházejícími letními olympijskými hrami. Brazílie uspořádá – jako první latinskoamerická země v historii – hry už příští rok v létě.
Smělé čínské plány
Peking hodlá investovat i v dalších zemích regionu, Li Kche-čchiang po někdejší portugalské kolonii zamíří do Kolumbie, Peru a Chile. A v nynějších chudých letech po zázračném ekonomickém boomu z počátku první dekády třetího tisíciletí má Čína dveře latinskoamerických států vesměs všude otevřené.
Boj o konec světa. Mazaná Čína se rozpíná pomocí umělých ostrovů |
Čínské plány jsou smělé: v lednu prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína do zámořské oblasti v příštích deseti letech pošle 250 miliard dolarů. V plánu má mimo jiné i stavbu „mezioceánské železnice“ mezi brazilským přístavem Santos a peruánským Ilo. I o této mohutné stavbě, jež by od východu k západu přeťala kontinent a v budoucnu usnadnila převoz surovin do Asie má premiér během dneška jednat s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou. „Vyjednávání, které již pokročilo, však bude trvat ještě tak tři čtyři roky,“ citovala AFP Josého Garciu Limu, náměstka brazilské vlády pro Asii a Oceánii.
O tom, že se Číňané snaží zkrátit si cestu přes kontinent, svědčí i zahájení výstavby monumentálního projektu tzv. nikaragujského vodního průplavu. Tendr o budoucího konkurenta Panamského průplavu, který loni oslavil sté výročí, vyhrála soukromá hongkongská společnost HKND Group čínského miliardáře Wang Ťinga. Kontroverzní stavbu, která podle některých odborníků bude mít neblahý vliv na tamní životní prostředí, zahájila loni a dokončena má být do pěti let.
Na americkém ‚dvorku‘
Peking za posledních deset let (přesněji 2003–2013) znásobil své bilaterální dohody s latinskoamerickými zeměmi více než dvacetkrát. A podle některých odhadů OSN by Čína mohla ani ne za patnáct let vystřídat USA na špici obchodní výměny s kontinentem. A unavenou Evropu, jež začátkem června uspořádá summit s latinskoamerickými zeměmi, odhadovaly loni odborníci z ECLAC (Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a Karibik při OSN). Až do devadesátých let přitom byly vazby mezi Čínou a regionem takřka minimální, vyjma vztahů se spřátelenou Kubou. Čína nijak zvlášť neusilovala o výraznější prostor – ať už ekonomický, či politický – v oblasti, v níž dominovaly USA.
Šéf americké diplomacie John Kerry s čínským premiérem Li Kche-čchiangem.
Ostatně Američané Latinskou Ameriku nazývají svým „zadním dvorkem“ a dlouhé dekády měly jasný a neoddiskutovatelný vliv na tamní dění. Od příchodu nového milénia si však musejí zvykat, že se na svém „dvorku“ čím dál častěji setkávají s představiteli po surovinách lačné Číny.
Po roce 2000 nastal obrat, suroviny se prodávaly za poměrně vysoké ceny, čehož mnohé latinskoamerické země využily. Odbytiště měly. Rostoucí Čína chtěla vše: z Brazílie železnou rudu, sóju nebo kukuřici, z Venezuely a Ekvádoru ropu, z Chile měď. Asijská velmoc se v posledních patnácti letech v těchto zemích stala předním obchodním partnerem, například s Brazílií tvoří od roku 2009 dvojici největších obchodních partnerů v rámci hospodářského uskupení BRICS (výměna přesahuje 83 miliard dolarů ročně).
Zatýkání podle seznamů. Čekají nás temné časy, říká bojovník za svobodu Hongkongu |
Čína také patří k nejštědřejším poskytovatelům úvěrů jihoamerickému kontinentu. A to se zchudlým latinskoamerickým vládám hodí. Časy ekonomického boomu už mizí a růst zpomaluje. Může za to výrazný pokles cen za suroviny. A hlavně malá diverzifikace vývozu: přes padesát procent exportu tvoří tři komodity: měď, železná ruda a sója. U všech cena klesla.
Peking je stále především ekonomickým partnerem, je ale zřejmé, že jeho vliv v regionu roste.
